Choćebuz (SN/MiR). Hižo nětko prócuje so dr. Viktor Zakar, nawoda Choćebuskeje wotnožki Rěčneho centruma WITAJ, zhromadnje ze swojimi sobudźěłaćerjemi wo zajimcow za lětuši Witaj-camp we wjesnym šulskim domje w Jarješku. Tele dny wuńdźe aktualny flajer, kotryž za projekt wabi. Poradźene fotografije na nim swědča wo lóštnym a mnohostronskim programje w předchadźacym lěće. W Jarješku maja termin za camp hižo kruće do plana zapisany.
W lětnich prózdninach wot 15. do 20. julija móža so wobdźělnicy mjez sobu zeznać a so na mnohe wašnje zabawjeć. Hesła, kotrež RCW podawa, su wjelorake a zaběraja so z wuměłstwom, sportom a přirodu. Trochu njewšědne za tajki prózdninski přebytk budźe wubědźowanje w pječenju. Nócne pućowanje słuša tohorunja do programa.
Budyšin (SN/MiR). Rěčnica Budyskeje wotnožki Krajneho zarjada za šule a kubłanje (LaSuB) Angela Ruscher wobkrući na naprašowanje SN, zo so we wobłuku Serbskeje rěčneje šule kurs serbšćiny bórze zahaji. „Rěčny kurs za wučerjow je w zakónčacych přihotach. Wobdźělnicy su wučerjo ze šulow, w kotrychž serbšćinu podawaja.“ Mjeztym je znate, zo chcedźa so na nim wobdźělić němscy zajimcy za nawuknjenje hornjoserbšćiny ze wšelakich šulskich družin. Mjez nimi su wučerjo ze serbskich kaž tež serbšćinu wuwučowacych šulow z Budyšina a Radworja, z Njeswačidła, Kulowa a Hodźija. 1. měrca ma kurs z dwěmaj hodźinomaj serbšćiny na tydźeń zaběžeć.
Dale Angela Ruscher z LaSuB zdźěli, zo so kwalifikacija wučerki z Čěskeje republiki wotměwa. Wo wobsahowe wuhotowanje kursa starała je so wědomostnica Serbskeho instituta dr. Jana Šołćina z přednoškami wo serbskich stawiznach a kulturje, wo sociolinguistice a dalšich temach. Hižo srjedu za tydźeń změje jenička wobdźělnica po rěčnym kursu swój prěni přednošk w rumnosćach Rěčneho centruma WITAJ.
Frankfurt nad Wódru/ Słubice (RD/SN). Europska uniwersita Viadrina je jara woblubowana. W rankingu njewotwisneho pohódnoćenskeho portala wysokich šulow „StudyCheck“ docpě wona w kategoriji „najwoblubowaniša uniwersita 2018“ prěnje městno. Hódnoćenje złožuje so na posudki studowacych. 8,88 z cyłkownje dźesać móžnych dypkow su studenća a absolwenća europskej uniwersiće přidźělili. We wuslědku zjimanej stej hódnoćenje wysokeje šule a rata daleporučenja. Wobsahi studija, postupowanje docentow, wučbne zarjadowanja, wuhotowanje, organizaciju a biblioteku su přerěznje z 3,9 z pjeć móžnych dypkow posudźowane. 94 procentow wobdźělnikow Viadrinu dale poruča. Na městnomaj dwaj a tři slědujetej Uniwersita Hohenheim (8,66 dypkow) a Friedricha Schillerowa uniwersita Jena (8,58 dypkow).
Za předležace wuslědki mějachu studowacy přiležnosć, so k 516 wysokim šulam a k 16 000 studijnym směram po cyłej zwjazkowej republice wuprajić. Wjace hač 45 000 nazhonjenskich rozprawow studentow a absolwentow z lěta 2017 bu do rankinga zapřijatych.
Choćebuz (SN/MiR). „Wuskutki wudobywanja brunicy na wobswět su jara problematiske“, rjekny čłon peticiskeho wuběrka Europskeje unije Pál Csáky (EPP, SK) minjeny pjatk na nowinarskej konferency w Choćebuzu. Zdobom wón zwurazni, zo njeje industrija „přichodakmana“. Zhromadnje z koleginomaj bě Madźar ze Słowakskeje na iniciatiwu Hanza Wylema-Kella na třidnjowskej sonděrowanskej jězbje w Braniborskej přebywał. Wylem-Kell bě z podpěru Łužiskeje aliancy w peticijomaj Europskej uniji na wohroženje wobswěta wudobywanja brunicy dla a na škit narodneje mjeńšiny Serbow skedźbnił.
W nalětniku wotměje so po cyłej Sakskej wotewrjeny tydźeń sakskich předewzaćow. Pod hesłom „Schau rein“ přeproša předewzaćeljo wot 12. do 17. měrca šulerjow a šulerki wot 7. lětnika do swojich zawodow.
Budyšin (SN/MiR.) Mjez poskićerjemi su wjetše kaž tež mjeńše zawody. Tak maja młodostni składnosć, so wo wšelakich powołanjach wobhonić. Je to najwjetša iniciatiwa za powołansku orientaciju po cyłej Sakskej. Tuchwilu steji na lisćinje nimale 400 wšelakich powołanjow w najwšelakorišich směrach, kotrež móža šulerjo nawuknyć.
Akcija ma njewšědnje dobry poćah k praksy. Kóždolětnje wotměwacy so projekt sakske ministerstwo za hospodarstwo, dźěło a wobchad kaž tež kultusowe ministerstwo financielnje a wobsahowje podpěrujetej. Hač do 5. měrca móža so zajimcy za akciju, kotruž přewjedu pod hesłom „Misija njeznaty powołanski swět“ na internetnej stronje www.schau-rein-sachsen.de přizjewić.
Lětuši dźěćacy ptačokwasny program Serbskeho ludoweho ansambla je po wšej Łužicy přewšo dobry wothłós žnjał. Wobsteji woprawnjena nadźija, zo namaka inscenacija přichodnje tež za mjezami Łužicy swojich fanow. Wulke připóznaće zasłuži sej bjezdwěla spodobne libreto z pjera Jěwy-Marje Čornakec. Při tym złožowaše so dramaturgowka SLA a serbska awtorka na swój bohaty pokład powědančkow za dźěći.
Bursowe towarstwo němskeho knižneho wikowarstwa je wospjet na šulach po cyłej Němskej předčitanske wubědźowanje „Čitanske lawy“ wuhotowało. Mjez lětušimi wobdźělnikami bě tež dźesaćlětna Bettina Weise z Lipoweje šule Wojerecy. Silke Richter je so z njej rozmołwjała.
Sobušulerjo su Će jako najlěpšu předčitarku 4. lětnika wuzwolili. Kak je k tomu dóšło?
B. Weise: Čitam rady a wjele. Jako prěnje je knjeni Syguschowa, mějićelka domu knihow a hudźby, z našeho 4. lětnika najlěpšich předčitarjow wuzwoliła. Tam bě tež tójšto mudrych hólcow pódla, a ja. Smy po tym wšitcy něšto předčitać dyrbjeli, a sobušulerjo wothłosowachu, štó je najlěpje čitał. Dóstach 20 hłosow, a tak sym dobyła. Tuž smědźach Lipowu šulu na wubědźowanju „Čitanske lawy“ zastupować.
Jako so termin wubědźowanja bližeše, sy zawěsće rozpjeršena była?
B. Weise: Ow haj, samo jara! Mějach wulke brjušebolenje. A poslednju nóc sym lědma spać móhła, tak rozbudźena běch. Nastajnosći sym wotućiła a sej zaso wusnyła, ale mějach rjany són.
Wo sonje rěčimoj na kóncu. Kak sy so na wubědźowanje přihotowała?
Čas lětušich ptačokwasnych swjedźenjow je wšak hižo nimo. Tež wo zarjadowanjach na přikład Serbskeho ludoweho ansambla je so rozprawjało. Wjele čitać móžach tohorunja wo programach, kotrež su serbske dźěći w pěstowarnjach a zakładnych šulach hłownje same wuhotowali.
Zo ptači kwas prawidłownje tež w Rakecach wotměwaja, lětsa na dźeń 25. januara, wo tym zwonka gmejny jenož mało pytnješ. Lětsa bě tomu cyle hinak.
Dźěći z pěstowarnje ,,Kraj palčikow“ w starobje třoch do šěsć lět běchu so hromadźe ze swojimi kubłarkami jara derje na wosebity program staršim, dźědam a wowkam kaž tež druhim hosćom na žurli Pawołskeje šule přihotowali.
Dwě a poł lěta hakle je Anna Gümbel šulerka Choćebuskeho Delnjoserbskeho gymnazija. „Rěče wuknyć je mi wjeselo, nimo delnjoserbšćiny mam na gymnaziju łaćonšćinu a jendźelšćinu“, mi 14lětna powěda. „Tónle gymnazij ma dobre mjeno w měsće a wokolinje. Wabiło mje tež je, zeznać mi hač do toho skerje njeznatu serbsku kulturu a rěč.“ Z Dortmunda pochadźaca mjeztym delnjoserbšćinu tež rady nałožuje a hornjoserbšćinu zdźěla rozumi. Škoda, wona praji, zo je serbšćina w Choćebuzu a wokolinje jeno zrědka zjawnje słyšeć. Njedaloko Serbskeho domu bydlaca pak wo tam wotměwacych so zarjadowanjach wě. A připowědźenje stacijow w delnjoserbšćinje w zjawnych wobchadnych srědkach w Choćebuzu ma wona za dobre.
Nimo rěčow pěstuje Anna Gümbel dalši konik, a to je hudźba. Hižo dźewjeć a poł lěta hudźi wona na smyčkowym instrumenće cello a je swěrna šulerka Choćebuskeho konserwatorija. „Njebych-li hudźbu měła, by mi něšto pobrachowało. Hač pak so jónu powołansce na tym polu profiluju, hišće njewěm.“