Pančicy-Kukow (SN/MWj). Dobre hospodarske połoženje wotbłyšćuje so tuchwilu tež w tym, zo sej tójšto młodych swójbow swójski dom twari. Tež we wobłuku zarjadniskeho zwjazka Při Klóšterskej wodźe tajke twarnišća na mnohich městnach wuhladaš. W gmejnje Pančicy-Kukow je naprašowanje za kmanymi ležownosćemi tohorunja wulke, předewšěm w Pančicach samych, dokelž skića tamniša infrastruktura najlěpše wuměnjenja za mnohe žiwjenske wobłuki. Wjesnjanosta Markus Kreuz (CDU) pak móže zajimcam lědma twarske ležownosće poskićeć, dokelž gmejna tajke prosće nima. To ma so nětko změnić.
Na swojim zašłym posedźenju w Lejnje je gmejnska rada wobzamknyła, zo ma mjez tankownju při statnej dróze S 100 a Srjedźnym pućom městnosć za nowe jednoswójbne domy nastać. Dokelž leži něhdźe 2,3 hektary wulka płonina w tak mjenowanym wonkownym wobłuku, dyrbja ju najprjedy do nutřkowneho wobłuka zapřijeć. Za to je trěbny twarski plan, kiž ma so nětko zdźěłać.
Budyšin. W Ludowym nakładnistwje Domowina wušła kniha „Row w serbskej holi“ změje jutře, štwórtk, w 19.30 hodź. premjeru w Budyskej Smolerjec kniharni. Trudla Malinkowa je wudała znate powědančko Marje Kubašec serbsce, němsce a pólsce. Stawiznarka wěnuje so w knize tohorunja stawizniskim pozadkam powědančka.
Projektowy chór zwučuje
Worklecy. Projektowy chór serbskich dźěći wobrubi Božu mšu lětušeho putnikowanja starych a chorych ludźi, kotraž budźe sobotu, 12. meje, w 14 hodź. w Róžeńće. Proba za to budźe sobotu, 5. meje, wot 9 hodź. do 14 hodź. we Worklečanskim Don Boskowym domje. Zajimowane dźěći su wutrobnje přeprošene sobu spěwać. Wšitcy, kotřiž rady na instrumenće hraja, njech jón tež na probu sobu přinjesu.
Boža mša wobornikow
Róžant. Dźakna Boža mša wohnjowych wobornikow z gmejnow zarjadniskeho zwjazka Při Klóšterskej wodźe budźe na swjedźenju swjateho Floriana pjatk, 4. meje, w 19 hodź. w hnadownej cyrkwi w Róžeńće. Kemše swjeći Drježdźansko-Mišnjanski biskop Heinrich Timmerevers. Wšitcy wobornicy kaž tež hosćo su na nju přeprošeni.
Budyšin (CK/SN). W Hornjej Łužicy bě w aprylu 20 084 žonow a muži bjez dźěła. To je 1 428 mjenje hač měsac do toho. Kaž šef Budyskeje agentury za dźěło Thomas Berndt praji, je bjezdźěłnosć samo spěšnišo woteběrała hač wočakowane. To je wuskutk nowonastatych dźěłowych městnow, po połojcy pak tež wuskutk demografiskeho wuwića. Mjeztym zo je kwota bjezdźěłnosće w Radebergskim a Kamjenskim regionje pod štyrjomi procentami, štož po měnjenju fachowcow połnemu dźěłu wotpowěduje, wostanje wona w Zhorjelcu z dwanaće procentami a wulkim wotstawkom dale na wysokim niwowje konstantna.
Wjace hač 5 000 ludźi je minjenu sobotu w Stróži nalětnje přirodowe wiki wopytało. Nalětnje njebě při tym jenož wjedro, ale tajke běchu tež najwšelakoriše poskitki wikowarjow.
Dobrošicy (aha/SN). Na mnohich městnach su zawčerawšim chodojty palili. Štóž je tu abo tam pozastał, móžeše dobru wjesnu zhromadnosć při wjesołej naledźe dožiwić. Tuta tohorunja knježeše, jako su do toho meje stajeli. We Łazku, Worklecach a w Konjecach pak ju cuzy hižo w prěnjej nocy podrězachu. Worklečenjo wšak swoju hnydom zaso stajichu a sej za to nowy wěnc wupožčichu, dokelž běchu skućićeljo tamny sobu wzali. Zhoniwši zo maja winikow we Wotrowje pytać, je sej Worklečanski šulski hólčec – jeho wowka a dźěd staj we Wotrowje doma – wěnc z wuspěchom wróćo žadał.
W Dobrošicach tohorunja chodojty palachu. Tam so wjeselachu, zo su wo- srjedź wsy při kapałce po 65 lětach zaso meju stajili. Starši Dobroščenjo, wosebje wottam pochadźaca 90lětna Hórčanka Hańža Štrawbina, so dopomina, zo su tam stajnje nałožk hajili, a to hač do lěta 1936. 1948 su tehdyši młodźi Dobroščenjo – wšitke holcy w narodnej drasće – zaso meju stajeli a mjetali. Ale ličba młodych ludźi woteběraše. 1953 bě tomu posledni króć, zo tam meju stajachu.
Dobyćerjow mytowali
Budyšin. Na prěnim finalu lětušeho, wot Wokrjesneje nalutowarnje Budyšin zarjadowaneho dorostoweho wubědźowanja „Lampenfieber“ je jury minjenu sobotu w Kamjentnym domje přinoški w segmenće „Woko“ hódnoćiła a najlěpše tři z pokalemi, wopismami a pjenježnymi dobropisami mytowała. Prěnje městno zdoby sej Budyska dźěćaca skupina „Kreatiwne paslenje“ z kolažu „Měr je ...“.
NSLDź na zetkanju dźiwadłow
Drježdźany. Němsko-Serbske ludowe dźiwadło wobdźěli so na 10. zetkanju sakskich dźiwadłow w Drježdźanach. Wot dźensnišeho hač do njedźele pokazuja tam dohromady 13 jewišćow aktualne inscenacije. Budyscy hrajerjo předstaja hru „Der Fall der Götter“. Ramikowy program skića mjez druhim podijowu diskusiju „Dźiwadło a digitalne“.
Na róčnicu spominali
Motorski smjertnje znjezbožił
Biskopicy. Tragiski wukónc měješe wčera dopołdnja jězba 53lětneho muža na statnej dróze S 120 pola Biskopic. Ze swojim motorskim typa Kawasaki zajědźe wón w lěwej křiwicy na prawy bok jězdnje a zhubi kontrolu nad swojej mašinu. Při tym so wón tak ćežko zrani, zo hišće na městnje njezboža wudycha.
Při jězoru hašeć dyrbjeli
Wojerecy. Runje sobotu popołdnju, jako mnozy doma rjane wjedro wužiwachu, wołachu wohnjowych wobornikow wokoło Wojerec k hašenju. Při Šibojskim jězoru so na płoninje něhdźe jednoho hektara lěsna póda paleše. Dohromady wosom jězdźidłow wokolnych woborow bě zasadźene. Nětko pruwuja, hač je něchtó woheń zamiškrił abo hač měješe to hinaše přičiny.
Pokradnjene awto lepili
Budyšin. Na awtodróze A 4 mjez Budyšinom a Zhorjelcom lepichu policisća sobotu připołnju awto typa Mercedes, kotrež bu dźeń do toho w Goslaru pokradnjene. 29lětneho pólskeho šofera nachwilnje zajachu a pozdźišo do přepyto- wanskeje jatby tyknychu.