Kwota pod šěsć procentami
Budyšin. Bjezdźěłnostna kwota 5,8 procentow we wuchodnej Sakskej je w septembrje prěni raz pod šěsć procentow spadnyła. Kaž Budyska agentura za dźěło dźensa wozjewi, je w jeje wobłuku kónc měsaca 16 288 bjezdźěłnych, 508 mjenje hač w awgusće (minus tři procenty). Tak mjenowane nazymske wožiwjenje mjenuja za přičinu mjenje bjezdźěłnych. Tež młodostni su wukubłanje zahajili.
Ochranowske hesła 2020 wušli
Budyšin. „Wšědne hesła“ w serbskej rěči, wušłe runje w Ludowym nakładnistwje Domowina za lěto 2020, změja mały jubilej. Dwacety raz podadźa so wone na puć do wosadow. Hinc Šołta je so wo zestajenje a přełožk starał. Dźensa njejsu wone dawno jenož w bratrowskej wosadźe rozšěrjene. Mjeztym čitaja je we wjace hač 50 rěčach. Loni je prěni raz delnjoserbske wudaće wušło.
Brošurka w lochkej rěči
Rakecy (SN). Strowotniski centrum w Rakecach wobsteji mjeztym lěto a přeproša jutře, 28. septembra, wot 10 hodź. na dźeń wotewrjenych duri. Předstajić chcedźa so wudźeržowarjo praksow ze swojimi poskitkami.
Dźěłarnička k modźe
Budyšin (SN). Pod hesłom „Sorbian street style live“ wotměje so sobotu 5. winowca, dźěłarnička za młodostnych w Serbskim muzeju na Budyskim hrodźe kaž tež w rumnosćach Dźiwadła na hrodźe. Wot 10.30 do 13 hodź a wot 14 do 16.30 hodź. poskića tam zajimawe akcije kaž fotoshooting, styling, bodypainting, graffiti, urban dance, 3D-modelěrowanje při kompjuteru, zhotowjenje parličkowych accessoirow a upcycling. Zajimcy měli so hač do 1. oktobra přizjewić. Informacije k tomu dóstanu na stronje www.sorbisches-museum.de.
Rostlinska bursa w parku
„Jeli njechwatamy, da móžemy hnydom zběhanku swjećić.“ A woprawdźe: Rakečanska wuchowanska straža je hižo cyły čwak rostła, štož hewak při połoženju zakładneho kamjenja z wašnjom njeje.
Rakecy (UM/SN). Udo Wićaz (CDU), 1. přirjadnik Budyskeho krajneho rady, je wčera runje k tej přiležnosći přeprosył. Twarić přiwšěm hišće tójšto dyrbja, klětu kónc lěta je přepodaće straže předwidźane. „Tuchwilnu wuchowansku stražu běchu srjedź 90tych lět na ležownosći starownje natwarili, tohodla wona dźensnišim žadanjam hižo njewotpowěduje“, Wićaz wuzběhny.
Pódlanske twarjenje so paliło
Budyšin. Na kromje Budyskeje Stieberoweje a Dr. Jordanoweje je so wčera wječor pódlanske twarjenje bydlenskeho domu paliło. Kaž policija zdźěli, bu woheń po wšěm zdaću zamiškrjeny. Šěsć wobydlerjow dyrbjachu ewakuować. Woni a třo přiwołani policisća dyrbjachu na přepytowanje do chorownje, dokelž wobsteješe strach zajědojćenja kura dla. Wohnjowi wobornicy płomjenja zhašachu, wěcna škoda wučinja něhdźe 5 000 eurow.
Wulku sumu pjenjez pokradnyli
Malešecy. W nocy na srjedu su paduši w Malešecach z běrowa bydlenskeho domu při Lubijskej wodźe 3 500 eurow, bankowu kartu a kožanu tobołu z dokumentami spakosćili.
Njebjelčicy (JK/SN). Wobydlerjo Pěskec, Wěteńcy a Serbskich Pazlic dóstanu přichodne dny póštu wot gmejny. Woni su namołwjeni, naćisk za wujasnjenske wustawki k swojim wsam pruwować a jim přihłosować abo trěbne dodawki podać. W mjenowanych wustawkach dźe wo to rjadować, kak a hdźe hodźi so na wsach twarić, kak daloko saha nutřkowny wobtwarjenski wobłuk a što wonkowny wopřijima. K tomu poda twarski fachowc gmejny Gilles Buitel na wčerawšim posedźenju Njebjelčanskich gmejnskich radźićelow dosć nazorne rozjasnjenja ke kóždej jednotliwej wsy. Radźićeljo na to jednohłósnje wobzamknychu, do tohole za gmejnu a wjesne dźěle wažneho rozsuda zapřijeć bjezposrědnje potrjechenych wobydlerjow. Najpozdźišo na decemberskim posedźenju chcedźa potom wujasnjenske wustawki wobzamknyć a tak za rjadowane twarjenje na wsach puć runać.
Pozitiwne wuwiće turizma w Sakskej a Hornjej Łužicy je tež Lessingowe město docpěło. Loni su tam něhdźe 29 000 přenocowanjow registrowali, lětsa trend dale postupuje.
Kamjenc (SN/mwe). W prěnich šěsć měsacach móžachu lětsa w Kamjencu přirost přenocowanjow wo 19,2 procentaj zwěsćić. „To so tež na kulturne a wólnočasne wobłuki pozitiwnje wuskutkuje“, informuje referent wyšeho měšćanosty a nowinski rěčnik města Thomas Käppler. Tak je něhdźe 16 000 ludźi koncerty na legendarnej a daloko znatej Pastwinej horje wopytało.
„Přizjewjenych bě lětsa cyłkownje šěsć zarjadowanjow, bohužel pak dyrbjachmy dwaj terminaj wotprajić“, Käppler rozłožuje. Za klětu su lisćiki hižo za koncerty „Rock legendow“, Dirka Michaelisa a Rolanda Kaisera na předań. Dalše terminy, kaž zwučene, hač do kónca lěta k tomu přińdu a budu sčasom wozjewjene.
Budyšin (SN/BŠe). Podpěraćeljo europskeje wobydlerskeje iniciatiwy Minority SafePack nazhonichu wot Europskeho sudnistwa znowa wobkrućenje. Hižo dwójce mjenujcy bě Rumunska přećiwo podpěraćelam iniciatiwy skoržiła, a wobaj razaj je sudnistwo skóržbu wotpokazało. „Po dwójnej poražce ma Rumunska nětko dokładnje wotwažować, što je w jeje zajimje: wot Europy so dale izolować abo rjadowane mjeńšinowe prawa na europskej runinje akceptować? Wjeselimy so, zo sudnistwo naše prócowanja dale podpěruje“, zwurazni prezident organizacije FUEN Loránt Vincze, kiž je podpismowu akciju koordinował. Europske sudnistwo je wobkrućiło, zo maja kraje prawa mjeńšin za kulturnu a rěčnu mnohotnosć w Europje připóznać.
Powołani přichodnje studować
Berlin. Zwjazkowy sejm je na swojim plenarnym posedźenju wčera mjez druhim wobzamknył, baby a psychoterapeutow přichodnje z dualnym studijom wukubłać. Namjetej frakcijow CDU, CSU a SPD kaž tež zwjazkoweho knježerstwa wulka koalicija přihłosowaše, opozicija so hłosa wzda. Zwjazkowa rada dyrbi reformu hišće wobkrućić.
Prěnje filmy wubědźowanja
Choćebuz. Filmowy festiwal Choćebuz je šěsć z dwanaće hrajnych filmow pomjenował, kotrež so wo dobyćersku skulpturu „Lubina“ wubědźuja. Mjez druhim dožiwi hrajnofilmowy debit bosniskeho režisera Nermina Hamzagića swoju swětowu prapremjeru. 29. Choćebuski filmowy festiwal wotměje so 5. do 10. nowembra.
Hač nowa biblioteka tola budźe?