Muž na třěchu zalězł
Biskopicy. Muž na třěše bydlenskeho doma na Belmsdorfskej w Biskopicach je zawčerawšim wječor policiju, wuchowansku słužbu a wohnjowu woboru dlěje hač dwě hodźinje zaběrał. Po rozkorje w swójbje bě 27lětny na třěchu twarjenja zalězł a nochcyše ju hižo wopušćić. Hakle po dobrym přirěčowanju policistow bě wón zwólniwy, přez třěšne wokno wróćo do domu hić. Wohnjowi wobornicy běchu mjeztym wulku płachtu přihotowali, jeli by wón runowahu zhubił. Pozdźišo bě 27lětny zwólniwy, so lěkarjej předstajić. Policisća alkoholizowaneho muža přewodźachu.
Bart (CS/SN). Něhdźe 70 Barćanow je tele dny do jědźernje tamnišeje zakładneje šule přišło, zo bychu zhonili, kajki přichod wona změje. Na wšě dźesać lět je gmejna wo to wojowała, ju na wyšu šulu přetwarić móc. Mjeztym su plany hižo poměrnje konkretne. Tuž móžeštaj zastupowacy krajny rada Udo Wićaz kaž tež architekt Carsten Ehrlich dokładne ličby předpołožić.
Kaž Udo Wićaz rozłoži, ma nowa šula jako jedyn z najwjetšich twarskich projektow wokrjesa, dwanaće milionow eurow płaćić. W kultusowym ministerstwje je projekt dobry wothłós žnjał. Tam liča ze 40procentowskim spěchowanjom, štož by 4,8 milionam eurow wotpowědowało. Po tym zo předplanowanja předleža, chcedźa 2019 próstwu wo spěchowanske srědki stajić a runočasnje planowanske dźěła wupisać. Projekt chcedźa do dwójneho etata wokrjesa 2019/2020 zapřijeć. W lěće 2020 maja so twarske dźěła wupisać, zo móhli 2021/22 twarić. „Poběhnje-li wšitko po planje, móhł pře- a wutwar 2023 dokónčeny być“, hlada Udo Wićaz doprědka.
Wot 4. do 6. meje wotměja so w Němcach 44. wjesne swjedźenske hry. Na wopytowarjow čaka tež lětsa pisany program, kiž wobsahuje tónraz tež nowosće.
Němcy (SiR/SN). Znate dypki a nowosće wobsahuje program lětušich wjesnych swjedźenskich hrow, kotrež wot jutřišeho hač do njedźele w Němcach přewjedu. Znaty je na přikład wustup žónskeje rejwanskeje skupiny „Hot Weibs“, kotraž je ze swojimi poradźenymi choreografijemi hižo zašłe swjedźenje wobohaćała. Musku skupinu „Gurkenschieber“ wopytowarjo lětsa porno tomu njewuhladaja, kaž zastupowacy šef wjesneho kluba Handrij Korch přeradźi.
Po natočenju piwa a diskotece pjatk wječor smědźa so mali wopytowarjo sobotu wot 15.30 hodź. na bajkojte popołdnjo z wjele zwěrjatami wjeselić. Na to smědźa wjesne žony prěni raz nowe kehelowanišćo wužiwać. Dotalne je dlěje hač 20 lět dźeržało a dyrbješe so ponowić. Prěni raz na programje steja lětsa rjemjeslniske wiki, na kotrychž móža so domjace firmy předstajić a prezentować. Hosćo na přikład dožiwja, kak so kosa klepa a kak so pódkowy wobdźěłaja.
Wostrowc (AK/SN). Za někotre lěta budźe kóždy druhi wobydler Zhorjelskeho wokrjesa znajmjeńša 55 lět stary. „Runje tući ludźo pak su sej zdobyli wysoke kompetency w powołanju, swójbje a wólnym času. Chcedźa so angažować a woni maja za to chwile. „Trjebamy starych a jich nazhonjenja za přichod“, potwjerdźa dr. Michael Schlitt, předsyda Mjezynarodneho zetkawanskeho centruma Marijiny doł (IBZ), zańdźeny štwórtk we Wostrowcu. Tam wotměchu po zahajenju projekta Europskeje unije loni nětko druhu fachowu konferencu „Natwar kompetencneho teama 55+ w němsko-pólskim pomjeznym rumje“. Projekt traje wot lěta 2017 do 2019. Iniciatorojo a partnerojo za IBZ su agentura za regionalne wuwiće Kyrkonošow (Riesengebirgsregion KARR) z města Jelenia Góra w Pólskej. Za projekt móža nałožić 669 000 eurow. Z nich přińdźe 568 000 eurow ze spěchowanskich srědkow europskeho programa „Interreg Pólska-Sakska“. 101 000 eurow swójskeho podźěla njesetej kooperaciskej partneraj. Po intensiwnym wuhódnoćenju chcedźa zdźěłać brošuru z dokumentaciju.
Chorownja mjez mytowanymi
Drježdźany. Wjac hač 12 600 šulerjow z cyłeje Sakskeje wuži lětsa składnosć, so na akciji powołanskeje orientacije „Pohladaj nutř“ wobdźělić. Prěni raz je sakske ministerstwo za hospodarstwo, dźěło a wobchad dwanaće sakskich předewzaćow za swój angažement wuznamjeniło. Mjez nimi je Kamjenska chorownja maltezow swj. Jana.
Złota widlička za Salü
Zhorjelc. Na wólbach wo najlěpši hosćenc bě so loni 24 Zhorjelskich hosćencow wobdźěliło. Myto „Złota widlička“ dźělitej sej bara a hosćenc Salü a hosćenc Krishna, kotrejž běštej dóstałoj samsnu ličbu hłosow. Něhdźe 220 wužiwarjow kalendra z dobropisami bě so na wothłosowanju wobdźěliło. Gastronom Tobias Göhlich, kiž Salü na Čornej hasy nawjeduje, waži sej hódnoćenje hosći a ma je za „wobkrućenje a wulki pohon“.
Zwada wo móst radu pači
Rubiznu zaso namakali
Bambruch. Njeznaći zadobychu so w nocy na póndźelu w Bambruchu do bydlenskeho domu, kiž tuchwilu přetwarjeja. Z njeho pokradnychu wšelake mašiny a grat w hódnoće něhdźe 5 000 eurow. Póndźelu připołdnju zhoni policija po pokiwje swědka wo wosobowym awće typa BMW w Kamjencu, w kotrymž bě mjenowana rubizna. Awto słuša 35lětnemu mužej, kiž je policiji znaty.
Pančicy-Kukow (SN/MWj). Dobre hospodarske połoženje wotbłyšćuje so tuchwilu tež w tym, zo sej tójšto młodych swójbow swójski dom twari. Tež we wobłuku zarjadniskeho zwjazka Při Klóšterskej wodźe tajke twarnišća na mnohich městnach wuhladaš. W gmejnje Pančicy-Kukow je naprašowanje za kmanymi ležownosćemi tohorunja wulke, předewšěm w Pančicach samych, dokelž skića tamniša infrastruktura najlěpše wuměnjenja za mnohe žiwjenske wobłuki. Wjesnjanosta Markus Kreuz (CDU) pak móže zajimcam lědma twarske ležownosće poskićeć, dokelž gmejna tajke prosće nima. To ma so nětko změnić.
Na swojim zašłym posedźenju w Lejnje je gmejnska rada wobzamknyła, zo ma mjez tankownju při statnej dróze S 100 a Srjedźnym pućom městnosć za nowe jednoswójbne domy nastać. Dokelž leži něhdźe 2,3 hektary wulka płonina w tak mjenowanym wonkownym wobłuku, dyrbja ju najprjedy do nutřkowneho wobłuka zapřijeć. Za to je trěbny twarski plan, kiž ma so nětko zdźěłać.