Pančicy-Kukow/Dobrošicy (SN/MWj). Plahowanje nuklow jako jedna z najrozšěrjenišich zaběrow wobsedźerjow ležownosćow na wsach zda so tele dny na mnohich městnach wohrožena być. Wjacori plahowarjo skorža, zo je jim w běhu mało dnjow wulki dźěl jich nuklow slaknył. We Wotrowje su pady znate, zo zwostaštej z dźesać nuklow jeničce hišće dwaj, w Pančicach-Kukowje su plahowarjo połojcu wobstatka zhubili, druhdźe samo cyły. Zjaw bě wšudźe samsny. Wječor běchu nukle hišće čiłe, nazajtra ležachu w swojim pukloće mortwe z kreju wokoło klamy.
Nowy intendant SLA pytany
Budyšin. Załožba za serbski lud chce wot spočatka měsaca swobodne městno intendanta Serbskeho ludoweho ansambla znowa wobsadźić. Tole je direktor załožby Marko Suchy dźensa připowědźił. Wo nadrobnosćach wupisanja rozsudźi załožbowa rada. Po wotchadźe dotalneje intendantki Mileny Vettrainoweje Diana Wagnerec SLA nětko nawjeduje.
Twarske ležownosće požadane
Kamjenc. Twarske ležownosće w Sakskej su jara požadane. Loni su cyłkownje 10,5 milionow kwadratnych metrow předali, 13 procentow wjace hač lěto do toho, kaž statistiski zarjad w Kamjencu zdźěla. Cyłkowna hódnota ležownosćow wučinja 480 milionow eurow. Najdróša je twarska płonina w Lipsku z hač do 124 eurami na kwadratny meter, najtuńša z jědnaće eurami w Zhorjelskim wokrjesu.
Na wójnskej łódźi porodźiła
Horni Wujězd. Wobsadka policajskeho jězdźidła je wčera dopołdnja na awtodróze A 4 pola Hornjeho Wujězda 30lětnemu mužej wobradźiła kónc dowoloweje jězby a wopyt w awtowej zamkarni. Jeho Audi S 6 ležeše jara hłuboko na jězdni a bě po wšěm zdaću přetwarjeny, štož zastojnikow wězo zajimowaše. Při kontroli so wukopa, zo bě Audi hłubšo połoženy, wotpowědne wopismo pak młody muž předpołožić njemóžeše. Nimo toho jědźeše awto z kolesami, kotrež za S 6 scyła dowolene jejsu. Wobruče so zdźěla samo karoserije dótkachu, kaž policija zdźěli. Tuž bě jězba 30lětneho najprjedy raz nimo. Přiwołany zamkarski fachowc zastopnjowaše awto jako za wobchad njewěste, tak zo njesmě so z nim hižo dale jězdźić. Wobsedźer dyrbi je nětko normje wotpowědnje přetwarić dać a na to fachowcej znowa předstajić. Hakle potom móže so ze swojim Audijom zaso na puć zwěrić.
Budyšin. Hišće hač do 1. septembra traja twarske dźěła při wotbóčkomaj awtodróhi A 4 pola Porchowa a Słoneje Boršće do směra na Zhorjelc. Poprawom mějachu wone dźensa wotzamknjene być. Dešćika zašłych dnjow dla pak njemóžachu wšitke dźěła sčasom dočinić. To wuskutkuje so tež na dalše wotrězki ponowjenja přijězdow na awtodróhu. Wot 3. septembra hač do kónca měsaca ponowja na mjenowanymaj wotbóčkomaj přijězdy do směra na Drježdźany. Po zakónčenju wšitkich dźěłow w Porchowje a Słonej Boršći budźe awtodróhowa wotbóčka w Hornim Wujězdźe na rjedźe.
Seminar wo swójbje w NDR
Smochćicy. Kajka bě swójba za čas NDR, što je so 25 lět po zjednoćenju Němskeje změniło a kajka je dźensniša swójba? Z tymlemi temami zaběra so wot 2. do 4. oktobra seminar w Smochčanskim Do- mje biskopa Bena. Přizjewjenja přijimuja pod telefonowym čisłom 035935/ 22 317. Dźěćom poskića w tym času wosebity program.
Nimo cyrkwjow su tež farske domy něme swědki stawiznow. Ze swojej lětnjej seriju so po serbskich a dwurěčnych katolskich a ewangelskich wosadach rozhladujemy a předstajamy někotre fary – dźensa Njeswačansku.
Móžemy z toho wuchadźeć, zo je hižo w zažnym 14. lětstotku w Njeswačidle stała kapałka, kotraž bu wot Hodźija zastarana. Wěste pak je, zo bě tam w lěće 1324 Boži dom. Hačrunjež so w srjedźowěku wosebje tež Hodźijski a pozdźiši Chróšćanski farar Jan Jurij Temler wo to prócowaše, zo njeby w Njeswačidle k reformaciji dóšło, bě lěta 1559 Pětr Pelck posledni katolski a na to Joachim Beltin prěni ewangelski farar. Třicećilětnu wójnu je cyrkej bjez wobškodźenjow přetrała. Wot lěta 1644 skutkowaše w njej z Wojerec pochadźacy Daniel Prätorius jako farar. Za jeho čas su cyrkej a šulu wobnowili a powjetšili. Farski dom natwarichu 1646. Kónc 17. lětstotka dósta cyrkej nowu, 50 metrow wysoku wěžu.
SLA swjedźenski tydźeń zahajił
Bórkowy. Z koncertom w Bórkowskej ewangelskej cyrkwi je Serbski ludowy ansambl sobotu wječor swjedźenski tydźeń składnostnje 700lětneho wobstaća błótowskeje metropole zahajił. Na nic cyle wupředatym zarjadowanju zaklinčachu nimo „Štyrjoch počasow“ Antonija Vivaldija tež twórby Jurja Pilka, Jana Pawoła Nagela a Bjarnata Krawca.
Protestuja tunjeho mloka dla
Hohenwestedt. Po protestach ratarjow w Francoskej a Belgiskej so nětko tež němscy burja spadowacym płaćiznam mloka wobaraja. W schleswigsko-holsteinskim Hohenwestedće podachu so dźensa z traktorami na staflowu jězbu, kotraž ma so 1. septembra w Mnichowje skónčić. Plahowarjo dejkow žadaja sej 40 centow na liter mloka, tuchwilu dóstawaja runje 26 centow.
Ruska poskitk zaso cofnyła
Pančicy-Kukow. Na statnej dróze S 94 je so sobotu nawječor blisko Krěpjec žiwjenje młodeho muža tragisce skónčiło. 19lětny bě ze swojim motorskim do směra na Pančicy-Kukow po puću, jako z dotal njeznateje přičiny kontrolu nad mašinu zhubi a do napřećo přijěduceho wosoboweho awta typa VW zrazy. Zražka bě tak ćežka, zo młodostny hišće na městnje njezboža zemrě. Wobdźěłanja njezboža a rumowanja dla bě S 94 štyri hodźiny zawrjena. To bě tohorunja za wohnjowych wobornikow z Pančic-Kukowa ćežki čas, kotřiž běchu sobu jako prěni na městnje a młodeho muža zdźěla znajachu. Wosebje tragiske je, zo bě znjezboženy nazhonity motocrossowy jězdźer, kiž je w rjadach Jaworskeho motocrossoweho kluba trenował. W motorsportowym towarstwje móža lědma zapřimnyć, zo je k tajkemu tragiskemu njezbožu dóńć móhło.