Zajimawostki města zhonili

póndźela, 01. awgusta 2016 spisane wot:

Budyšin (SN). Budyski muzej je wčera přewjedł wodźenje po měsće pod hesłom „Hospodarski rozkćěw a wulke twarske předewzaća – wuwiće města wot 1871 do 1914“. Diplomowy muzeologa Hagen Schulz předstaji wuchadźejo z hospodarskeho wuwića města a regiona wšelake dynamiske procesy a z nimi zwjazane wašnja twarjenja, z kotrymiž je so Budyšin wuwił na moderne srjedźne město.

Lěhwo wuspěšnje zakónčili

Budyšin (SN). 53 dźěći a młodostnych je so dźens popołdnju z rěčneho lěhwa SŠT we Wodowych Hendrichecach nawróćiło. Towarstwu bě so poradźiło, wšitke zarjadowanja a wobchadnu rěč w serbšćinje zaručić. Nimo kupanja a pućowanja zaběrachu so wobdźělnicy lěhwa z fotografowanjom, pospytachu so w tykanju sačkow, woni rejwachu a dźiwadźelichu. Na kemšach w Leutersdorfje zanjesechu tež serbske kěrluše. Zajim za lěhwo bě lětsa wosebje wulki, štož swědči wo prawym koncepće SŠT.

Swjedźeń hibićiwych ludźi

póndźela, 01. awgusta 2016 spisane wot:

Mjeztym 16 lět nawjeduje Marija Latowa Koćinski wjesny klub z jeho 27 čłonami. Wčera po zakónčenju wjesneho swjedźenja wona hódnoćeše, zo je so rozsud, přewjesć swjedźeń druhi raz při kapałce wosrjedź wsy a nic na łuce za Koćinu, jako přewšo wunošny wopo­kazał.

Koćina (aha/SN). Nimo 19. raz pospochi do swjedźenja zapřijateho „kotoła pisaneho“ zabrachu sportowe wubědźowanja wažne městno. Tak wubědźowaše so sobotu pjeć mustwow w kopańcy, hdźež wuńdźechu Koćinjenjo před nowej Kulowskej wubranku jako dobyćer. Tež mjez třomi na trawniku za bulom honjacymi dźěćacymi mustwami bě domjace najlěpše. Na woběmaj dnjomaj su tohorunja kehelowali. Dźěći w dwěmaj starobnymaj skupinomaj so runje tak prócowachu kaž žony, z třomi kulemi maksimalnu ličbu drjewow powalić. Terez Reineltec je z 23 kehelemi snadnje před Jenny Markec (21) a Margit Korchowej (20) dobyła. Mjez třiceći mužemi docpěchu hnydom štyrjo 24 kehelow. Mjez nimi přesadźi so Pětr Reinelt před Tobiasom Čórlichom a Joachimom Kostoržom.

Znowa wulkotna atmosfera

póndźela, 01. awgusta 2016 spisane wot:

Wjesny swjedźeń w Sernjanach wuspěšny z nazhonjenjow a organizacije

Sernjany (JK/SN). Wot prěnjeho wokomika, jako so wjesny swjedźeń z wubědźowanjom wohnjowych woborow zahaji, hač do poslednjeje štučki njedźelnych rejow knježeše dobra nalada. Tak móžachu organizatorojo wjac hač spokojom być. Na třoch dnjach su hosćo a zajimcy wobkrućili, zo je zestawa programa a wotměnjawa zabawa Sernjanskich wjesnjanow wokoło Rafaela Matki do čorneho trjechiła. Prěni wjeršk, pjatkowne wubědźowanje wohnjowych woborow, kotrež wobornicy z delnich Sulšec za sebje rozsudźichu, bě prawa přičina, fasku piwa natočić a njedać jej hač do kónca swje- dźenja wusaknyć. Sobotu wječor wabjachu hudźbnicy wosebje młodych ludźi do rejki. Nalada so po kopolatym spočatku hladajcy polěpši a docpě z hudźbu Dr. Tasty nócny wjeršk a kónc.

Dwójce telko spěchowanja

póndźela, 01. awgusta 2016 spisane wot:

Wokrjes Dubja-Błóta chce serbske projekty ze 14 000 eurami podpěrać

Lubin (SN/at). Wokrjes Dubja-Błóta (LDS) wotpohladuje w nowym dwójnym etaće 2017/2018 spěchowanje za serbske projekty wot dotal 7 000 na 14 000 eurow podwojić. Zakład za to tworješe wokrjesny sejmik na posedźenju 20. julija, hdyž wobzamkny nowelěrowanu Směrnicu wo spěchowanju serbskeho ludu we wokrjesu Dubja-Błóta. Z tymle krokom nałožuje na Berlin mjezowacy komunalny cyłk postajenja noweho braniborskeho Serbskeho zakonja z lěta 2014.

Wudospołnjacy namjet frakcije Zhromadna njewotwisna wobydlerska lisćina LDS/My za Königs Wusterhausen, zo měli so jeničce přede­wzaća a projekty w připóznatym serbskim sydlenskim rumje spěchować, su do noweje směrnicy za­při­jeli. Porno dotal płaćiwemu dokumentej z lěta 2006 je nětko dokładnišo definowane, kotre projekty smědźa so spěchować. Su to tajke, kotrež „komunalne korporacije w připóznatym serbskim sydlenskim rumje wokrjesneho teritorija, towarstwa, wuznawace so w swojich wustawkach k serbskim nałožkam, a wu­znawacy Serbja organizuja“.

Wuzamknjene

póndźela, 01. awgusta 2016 spisane wot:
Prócowanja braniborskeje Rady za serbske naležnosće nastupajo zwěsćenje přisłušnosće komunow k připóznatemu sesydlenskemu rumej Serbow su za hornjoserbskeho wobkedźbowarja njewočakowany wuslědk we wokrjesu Dubja-Błóta wujewili. Hdyž jeho nowa směrnica k spěchowanju serbskeho ludu podpěru komunalnym korporacijim jenož potom při­zwola, su-li wone wobkrućeny wobstatk sydlenskeho ruma, je to wuraz toho, zo serbska rada a tamniši wokrjesny sejmik za jedyn postronk ćehnjetej. Runje we wokrjesu Dubja-Błóta njeje w cyłym rjedźe měšćanskich a gmejnskich zastupnistwow bohužel k zhromadnej próstwje komuny a serbskeje rady nastupajo serbski sydlenski rum dóšło. Wone su nětko z rozšěrjeneho spěchowanskeho hornca wokrjesa wuzamknjene. Su same wina, móhło so rjec. Konsekwencu wokrjesneho sejmika sej přiwšěm wažu. Axel Arlt

Krótkopowěsće (01.08.16)

póndźela, 01. awgusta 2016 spisane wot:

Měšćanosta suspendowany

Gubin. Předchłostany a znowa wuzwoleny měšćanosta Gubina Klaus-Dieter Hübner bu ze zastojnstwa suspendowany prjedy hač móžeše słužbu scyła nastupić. 64lětnemu běchu dźensa w tamnišej radnicy wotpowědnu zdźělenku předpołožili, jako chcyše wón runje dźěłać započeć. Pozadk rozkory je, zo bu Hübner w procesu korupcije dla z pruwowanskim časom pochłostany.

Wojerecy a Kamjenc pódla

Drježdźany. Z programom „aktiwne centrumy městow a wjesnych dźělow“ přewostaji Sakska lětsa 12,4 miliony eurow. Tež Wojerecy za centralny wobłuk stareho města a Kamjenc za torhošćo a Budysku hasu su wobstatk spěchowanja, z kotrymž móža města swoje srjedźišća porjeńšić. Suma wostawa něhdźe samsna kaž minjene lěta, zdźěli sakske nutřkowne ministerstwo.

Inwestuja dale

Drježdźany. Sakska je po wulkej wodźe lěta 2002 něhdźe 2,4 miliardy eurow za škitne­ naprawy a wotstronjenje škodow nałožiła. W naćisku etata za lěće 2017/2018 planuje swobodny stat dalše 205 milionow eurow. Tole zdźěli wobswětowe ministerstwo. Dotal je wone 12 400 projektow we wobjimje 1,5 miliardow eurow dowoliło.

Krótkopowěsće (29.07.16)

pjatk, 29. julija 2016 spisane wot:

Tójšto wukubłanskich městnow

Kamjenica. Krótko do zahajenja noweho wukubłanskeho lěta w Sakskej ma kóždy požadar znajmjeńša jedne měst­no k dispoziciji. Ze 7 161 njewobsadźenych městnow wolić móže 5 878 młodostnych, kotřiž hišće wukubłanske zrěčenje nimaja. To zdźěli dźensa krajna agentura za dźěło. Potrjecheni dyrbjeli so spěšnje poradźować dać.

Liča z 250 000 wopytowarjemi

Neugersdorf. Jedyn z najwjetšich ludowych swjedźenjow Hornjeje Łužicy, Jacobijowe wiki w Neugersdorfje, su dźensa wotewrěli. Zarjadowarjo wočakuja w přichodnych šěsć dnjach hač do 250 000 wopytowarjow. Na swjedźenišću při něm­sko-čěskej mjezy je 250 wikowarjow a zabawjerjow. Mjeztym 288. Jacobijowe wiki traja hač do 3. awgusta.

Schweinsteiger wotstupi

Časćišo sej ruce myć škita

pjatk, 29. julija 2016 spisane wot:
Po studijach so 80 procentow wšitkich bakterijow přez ruce přenošuje. Hižo třiceći sekundow dosaha so skutkownje před infekcijemi škitać. „Čim lěpje sej naši pacienća a sobudźěłaćerjo ruce desinfikuja, ćim lěpje su škitani“, wuswětla hygienowa fachowča­ Wojerowskeje chorownje Sabine Hartmann. Klinika pod hesłom „akcija čistej ruce“ tež prawidłownje zjawnje wobydlerjow powuča. Foto: Laura Thieme

Policija (29.07.16)

pjatk, 29. julija 2016 spisane wot:

Dobry popad

Zhorjelc. Šwarny popad mějachu zastojnicy inspekcije zwjazkoweje policije za­wčerawšim, srjedu. Na awtodróze A 4 pola­ Zhorjelca zadźeržachu BMW 7 z Döbelnskim čisłom. Při naslědnej kontroli so wukopa, zo njebě wulke wosobne awto ani přizjewjene ani zawěsćene. Nimo toho měješe šofer falšowanu jězbnu dowolnosć při sebi, dokelž běchu jemu jeho hač do lěta 2018 sćazali. Jězba za njeho bě nablaku nimo. Policija sćaza awto a awtowej čisle. Nětko přepytuje přećiwo mužej hnydom wjacorych přeńdźenjow dla.

Koleso kontra awto

Budyšin. Njejapcy přetorhnjena bu dowolowa jězba srjedu dopołdnja njeda­loko Budyšina. Z třěchi Škodowki bě so koleso z dźeržaka sunyło a na jězdnju padnyło. 34lětna wodźerka naslědneho VWja njezamó sčasom zaborzdźić a prasny do kolesa. Na jeje awće nasta škoda 1 500 eurow. 45lětna šoferka Škodowki po zwěsćenju formalitow skóncowane koleso zaso na třěchu jězdźidła staji a jědźeše dale do dowola. Policija skedźbnja w tym zwisku na to, kolesa na awtach wěsće při­činić.

Wobchadne poćežowanja

pjatk, 29. julija 2016 spisane wot:

Budyšin (SN). Wutwara kružneho wobchada na Schliebenowej dla budźe wu­toru a srjedu, 2. a 3. awgusta, jězdnja do směra na Móst měra zawrjena. Přičina je pře­twar ample, štož ma srjedu popoł­dnju zakónčene być. Wosobowe awta dóstanu­ so w tym času přez zapadnu tangentu do města. Busy pojědu to­ho­runja přez zapadnu tangentu hač k Lawskim hrjebjam.

Kemše přestorčene

Ralbicy (SN). Njedźelu budu kemše w Ralbicach hakle w 10 hodź., na to skedźbnja Katolski Posoł. Składnostnje swětoweho zetkanja młodźiny w Kra­kowje móže wosada tak zhromadnje z telewiznym wusyłanjom zakónčacu Božu mšu z bamžom Franciskusom swjećić. Nowy hudźbny rjad

Budyšin (SN). Nowy rjad zarjadowanjow skića zajimcam prěni raz w awgusće pod hesłom „Wječorna hudźba w tachantskej cyrkwi“. Stajnje srjedu w 19.30 hodź. zaklinči­ w Budyskej simultanej cyrkwi w swojoraznej atmosferje improwizowana hudźba k wšelakorym temam.

Zajimawe wodźenje

Kamjenc (SN). W zwisku z wosebitej wustajeńcu pokładow Kamjenskeje radnicy poskići kuratorka dr. Sylke Kaufmann póndźelu, 1. awgusta, w 17 hodź. wodźenje po Muzeju zapadneje Łužicy.

Serbska debata

nowostki LND