Němcy. 10 000 eurow je město Wojerecy do noweho hrajkanišća inwestowało, kotrež su tele dny w Němcach přepodali. Nimo suwadła maja tam nětko čumpjel, dźěćacy karusel a dalše nastroje. W minjenymaj tydźenjomaj su sobudźěłaćerjo komunalneho twarskeho zawoda stare nastroje wotstronili. Nětko chcedźa fundamenty za nowe nastroje kidać. Nanojo ze wsy su wjace hač sto tonow pěska na hrajkanišćo wozyli.
Kóždy dyrbjał pomhać móc
Kamjenc. Na darmotnym dalekubłanju w prěnjej pomocy móža so zajimcy jutře, štwórtk, wot 9.30 do 11.30 hodź. na Kamjenskim Šulskim naměsće wobdźělić. Lěkarjo chorownje swj. Jana kaž tež wuchowanscy asistenća pokazaja, kak móžeš pomoc potrěbneho z masažu wutroby wožiwjeć spytać. „Móže kóždeho trjechić, zo wutroba nadobo bić přestanje. Tohodla dyrbjał kóždy kmany być w tajkim padźe pomhać“, praji lěkarski direktor chorownje dr. Franc Eiselt.
Budyšin (CS/SN). Prěni „karjerowy dźeń“ wotmě so tele dny w Budyskej wotnožce ENSO na Drježdźanskej. Zaměr bě, młodych ludźi na powołanske a studijne móžnosće energijoweho zastaraćela skedźbnjeć a runje tak pokazać, zo poskića ENSO młodym ludźom we wuchodnej Sakskej bydlenju bliske dźěłowe městna. Předewzaće wukubłuje monterow za elektriske připrawy, elektronikarjow a mechanikarjow kaž tež překupcow. ENSO je nimo toho studentam spušćomny partner. Jim, ale tež wšěm dalšim skićeše karjerowy dźeń tójšto zajimaweho. Tak wopytowarjam pokazachu, kak wotměnjawe dźěło přistajenych je a kotru techniku při tym wužiwaja.
Budyšin (SN/MWj). Dźewjaty raz přeproša Budyscy korčmarjo póndźelu, 2. oktobra, potajkim wječor do Dnja němskeje jednoty, na korčmarsku kermušu. Tónraz wobdźěli so dźesać hosćencow a barow, kotrež chcedźa so na te wašnje wopytowarjam za jich swěru přez cyłe lěto dźakować. Zarjadowanje organizuje towarstwo Budyska staroměšćanska tejka. Kaž Melanie Jursch z jeho předsydstwa zdźěli, zaklinči w kóždym z wobdźělenych hosćencow live-hudźba. Hudźbna paleta saha wot rocka přez łaćonskoameriske rytmy hač k srjedźowěkowskim zynkam a italskim spěwam. Zastup je darmotny.
Mjez kapałami budźe tež ta Wotrowčana Juliana Bulanka. Wona chce w hosćencu Culinarium nimo dalšich štučkow tež serbske popowe title hrać, přeradźa hosćencar Roman Wagner. Tohodla drje smě so wón tež lětsa na serbskich hosći wjeselić, kotřiž sej tam po jeho nazhonjenjach zaměrnje dóńdu. Kapały započnu něhdźe w 20.30 hodź. hudźić.
„Padustwo“ wujasnjene
Zejicy. Padustwo wosoboweho awta typa VW Caddy su policiji zawčerawšim rano w Zejicach zdźělili. Tam bě so jědnaće lět stare žołte jězdźidło w nocy na póndźelu zhubiło. W běhu dnja pak so wukopa, zo bě naležnosć poł tak zła. Kaž w rozprawje Zhorjelskeje policajskeje direkcije rěka, jedna so při pozdatnym padustwje wo swójbnu naležnosć. Po wšěm zdaću bě mandźelski wobsedźerki wosoboweho awta jězdźidło wužiwał, bjez toho zo by žonje, z kotrejž wón hižo hromadźe njebydli, něšto prajił. Mjezynarodne pytanje za wosobowym awtom móžeše policija tuž skónčić.
Njeswačidło/Koslow (JK/SN). Wobsah a zaměr peticije je rěčnik iniciatiwneje skupiny za wobmjezowanje wobstatka wjelkow we Łužicy, Koslowčan Jurij Lebza, čłonam Njeswačanskeje gmejnskeje rady na jich zašłym posedźenju rozłožił. Zdobom chcyše wón komunalnych politikarjow wo tym informować, kak wobydlerjo Budyskeho wokrjesa w naležnosći postupuja. Čłonojo gmejnskeje rady widźa w tym demokratiske prawo starosćiwych wobydlerjow. Z podpěru Njeswačanskeje gmejny, ale tež dalšich, kotřiž su wo zaměrach iniciatiwy zhonili, su wuhlady dobre, być z peticiju w Sakskim krajnym sejmje wuspěšni.
W Trjebinskej gmejnje njewola přichodnu njedźelu jeno zapósłancow noweho zwjazkoweho sejma, ale tež noweho wjesnjanostu resp. nowu wjesnjanostku. Wo zastojnstwo prócujetaj so Ariane Kraink a Waldemar Locke.
Trjebin (AK/SN). Hórnistwo Trjebinsku gmejnu hižo wjele lět poćežuje. Brunicoweje jamy Wochozy II dla wobydlerjow Miłoraza přesydla. Haru, proch a spadowacu dnownu wodu pak maja tež w Trjebinje samym. Štóž přichodnje čestnohamtsce na čole gmejny steji, změje tuž wjele dźěła.
Wjesny předstejićer spřisahany
Čorny Chołmc. Peter Michala je wot wčerawšeho Čornochołmčanski wjesny předstejićer. Wojerowski socialny měšćanosta Thomas Delling (SPD) bě jeho na posedźenju wjesneje rady spřisahał. 60lětny energijowy inženjer Michala je zastojnstwo wot lońšeho junija komisarisce wukonjał, po tym zo bě předstejićer Mirko Pink wotstupił.
Eva Menasse čita w cyrkwi
Kamjenc. Znata w Berlinje bydlaca Wienska awtorka a publicistka Eva Menasse změje jutře, štwórtk, mjeztym „4. Kamjensku narěč w klóšterskej cyrkwi“. Spisowaćelka čita ze swojeje zběrki krótkopowědančkow „Zwěrjata za pokročenych“. Zarjadowanje organizuje zarjad za recepciju Lessinga we wobłuku 8. interkulturneju tydźenjow.
3,5 milionow ludźi smě wolić
Kamjenc. Něhdźe 3,5 milionow wobydlerjow Sakskeje smě so na wólbach zwjazkoweho sejma přichodnu njedźelu wobdźělić. Tole zdźěla krajny statistiski zarjad ze sydłom w Kamjencu. Ludźo smědźa we 16 wólbnych wokrjesach swój hłós wotedać. 17 politiskich stron je lětsa za wólby dowolenych a steji tuž na wotpowědnej wólbnej lisćinje.