Dźěwin (AK/SN). Gmejna Dźěwin móže lěto 2017 financielnje stabilnje zakónčić. „Etat je so pozitiwnišo wuwił, hač smy sej to myslili“, komornica Carmen Perick na njedawnym posedźenju gmejnskeje rady podšmórny. „Gmejna ma dosć pjenjez, tak zo móžemy kredity wotpłaćić a njetrjebachmy přizwoleny kasowy kredit wužiwać.“
We wokrjesu 101 000 štomow
Budyšin (SN). Kaž je industrijne drustwo twarjenje-agrar-wobswět wuličiło, drje budźe w Budyskim wokrjesu na hodownych swjatych dnjach něhdźe 101 000 hodownych štomow w bydlenskich stwach a druhdźe stać. Lěsniske dźěłarnistwo z toho wuchadźa, zo sej něhdźe 70 procentow domjacnosćow k hodam štomik kupi. „Jědla pak njeje kaž jědla. Kupcy měli nimo napohlada na to dźiwać, hdźe a kak je štom narostł“, radźi Peter Schubert z lěsnistwa, a kupić sej domjacy produkt z ekopječatom.
Jenička póstowa filiala
Čorny Hodler (SN). W Čornohodlerskej kupnicy zaměstnjena póstowa filiala je we wobłuku partnerskeho zrěčenja z Němskim póstom jenička w Radworskej gmejnje. Prowizorisku filialu w Minakale su hižo w oktobru zawrěli.
Přepytuja bijeńcu na „plaće“
Budyšin. K namócnemu rozestajenju dóńdźe minjeny pjatk wječor na Budyskich Žitnych wikach. Tam je alkoholizowany 18lětny młodymaj mužomaj w starobje 17 a 21 lět mjezwoči bił. Tole roznjese so spěšnje po socialnych syćach, hdźež bě rěč wo lěwicarjach a prawicarjach. Kaž policija wuslědźi, steještej sej na „plaće“ skupinje napřećo, kotrejž přisłušatej po wšěm zdaću politisce lěwemu a prawemu spektrumej. Wjacore wosoby běchu alkoholizowane. Policiju přiwołachu w 21.30 hodź. Jako pak ta přijědźe, běchu so wšitcy zminyli. Jeničce třoch swědkow a sobudźěłaćerja wěstotneje słužby móžachu zastojnicy zwěsćić. 18lětny podhladny skućićel so pozdźišo na policajskim rewěrje přizjewi. Nětko přepytuja, hač ma rozestajenje woprawdźe politiski pozadk. Za to pytaja móžnych swědkow.
Ze změnu zymskeho jězbneho plana wobchadneho zwjazka Hornje Łobjo (VVO) jězdźi z Drježdźan wjace ćahow do Kinsporka a Kamjenca. To je wosebje tež za wopytowarjow Drježdźanskich hodownych wikow přihódne.
Budyšin (SN). Nimo změnow busoweho wobchada w zapadnej Łužicy maja pućowacy lětsa wokoło hód wjace nowych poskitkow w železniskim wobchadźe k dispoziciji. Regionalny bus Hornja Łužica, Wojerowska wobchadna towaršnosć, Sakska měšćanska železnica, Trilex a Němska regioželeznica su swoje jězbne plany zawčerawšim změnili.
Kulow (AK/SN). Město Kulow inwestuje do přichoda dźěći – za jich hladanje a kubłanje. Tole podšmórny komornik Thomas Woelke na zašłym posedźenju měšćanskeje rady. Radźićeljo su klětuši hospodarski plan jednohłósnje wobzamkli. Něhdźe 2,2 milionaj eurow móže komuna klětu inwestować, a to dźakowano kruće zaplanowanym swójskim srědkam, spěchowanskim srědkam kaž tež kreditam.
Dźewjaty raz pospochi je Smjerdźečanske swójbne a kubłanske srjedźišćo LIPA wot minjeneho pjatka do njedźele tradicionalny kónc tydźenja w adwentnym času přewjedło. Znowa bě je Serbske šulske towarstwo podpěrało.
Smochćicy (aha/SN). Cyłkownje dwaceći dorosćenych a jich 28 dźěći je w přijomnej zhromadnosći w Smochčanskim Domje biskopa Bena druhi adwentny kónc tydźenja dožiwiło. W času, hdyž słuchachu starši na kubłanske přednoški, zaběrachu so kubłarki z dźěćimi, tak zo bě dohlad tež najmłódšeju, hakle šěsć měsacow stareju dwójnikow, zaručeny.
Nawodnica LIPY Lucija Handrikowa witaše pjatk wječor po Božej mši Weroniku Wróblowu, kotraž je z přednoškom na temu „Nabožne žiwjenje w swójbach hajić skruća wěru a narodny rjap“ dobry zazběh zaručiła. Alarcon Cardenas-Hančik, kotrehož wjacore tam přebywace dźěći jako kucharja w Ralbičanskej šulskej kuchni znaja, so mjez serbskimi swójbami přewšo derje čuješe, dokelž „je mi mjezsobna zhromadnosć wažna. Tak móžu tež zeznać staršich tych dźěći, kotrež derje zastarać so prócuju.“
Budyšin (SN/at). Planowanja wokrjesneho zarjadnistwa za wužiwanje dwórnišćoweho twarjenja w Budyšinje postupuja. 1. přirjadnik krajneho rady Udo Wićaz (CDU) je radźićelow wčera na posedźenju Budyskeho wokrjesneho sejmika wo tym informował, zo trjebaja za zaměstnjenje zarjadow z najwjace klientami wjetšu přestrjeń, hač je dotal wobličene. We wobzamknjenju wokrjesneho sejmika z 13. junija 2016 bě rěč wo 4 000 kwadratnych metrach. „Do dwórnišća matej socialny a młodźinski zarjad zaćahnyć. Smy přestrjeń po ličbje 235 sobudźěłaćerjow a jich specifiskeho nadawka znowa wobličili; a trjebamy nětko 4 650 kwadratnych metrow“, Udo Wićaz rozłoži.
Braniborska za škit mjeńšin
Podstupim. Kulturna statna sekretarka Ulrike Gutheil je wčera w funkciji jako społnomócnjena za naležnosće Serbow w Braniborskej wobydlersku iniciatiwu Minority SafePack podpisa. Zdobom wona w mjenje krajneho knježerstwa namołwja so akciji přizamknyć.
Šiman a Ermer přisydnikaj
Lubij. Marko Šiman z Budyšina jako jenički Serb a Roland Ermer z Njedźichowa zastupujetaj Budyski wokrjesny zwjazk CDU jako přisydnikaj w nowym krajnym předsydstwje sakskeje unije. Delegaća zjězda CDU su jeju minjenu sobotu w Lubiju wuzwolili. Matthiasej Grahlej z Wachauwa dowěrichu zastojnstwo krajneho pokładnika. To zdobom rěka, zo wón jako jenički z CDU w Budyskim wokrjesu prezidijej krajneje strony přisłuša.
Hospodarstwo derje funguje