Na Budyskich Wjacławskich wikach su lětsa prěni raz wosebite wubědźowanje přewjedli. Z nim pytachu najwoblubowanišu chłóšćenku, kotruž jenož w Budyšinje poskićeja.
Budyšin (CS/SN). Dwanaće gastronomow je so na lětušich Budyskich Wjacławskich wikach wo myto „Wjacławowa najwoblubowaniša chłóšćenka“ požadało. Z dźesać čłonow wobstejaca jury, kotrejž přisłušachu mjez druhim rumpodich, žurnalistaj, hosćencarjej, rěznik a dalši, je zapodate chłóšćenki inkognito posudźowała. Dypki rozdawachu jurorojo za kreatiwitu, za słód a za prašenje, hač bychu chłóšćenku kralej Wjacławej poručili. Mjez dobyćerjom a druhim městnom bě wotstawk přewšo wuski. Na kóncu mějachu lubowarjo słódkeho pječwa nós prědku. Tež rumpodich, kiž je zawčerawšim hromadźe z moderatorom Andreasom Thomasom wopisma přepodał, swoju chłóšćiwu hubu přizna.
Do zastojnstwa wuzwolena
Lipsk/Budyšin. Dana Dubil je nowa regionalna jednaćelka Němskeho dźěłarniskeho zwjazka (DGB) wuchodneje Sakskeje. Delegaća wobwodneje konferency DGB minjeny kónc tydźenja w Lipsku su 33lětnu Kodersdorfčanku za naslědnicu Matthiasa Klemma, kiž bě Hornju Łužicu nazymu wopušćił, do zastojnstwa wuzwolili. Dubil chce so wosebje za lěpšu klimu za tarifowe zrěčenja a zawodne sobupostajowanje zasadźeć.
Wulki wuspěch žnjał
Praha. Wjace hač 50 zajimcam je Měrko Brankačk wčera wječor w nimale połnje wobsadźenym Praskim dźiwadle v Řeznické „Hodownu stawiznu“ w serbskej rěči předstajił. Přihladowarjo jemu stejo přikleskowachu. Poslednje předstajenje „Hodowneje stawizny“ budźe 27. decembra w Budyskim Dźiwadle na hrodźe.
Kretschmer so zakituje
Chrósćicy (aha/SN). W šěsć wjesnych dźělach Chróšćanskeje gmejny maš tuchwilu 1 035 wobydlerjow, štož je rozrost porno minjenym lětam. 75 z nich móžeše wjesnjanosta Marko Kliman (CDU) na adwentničce wuměnkarjow w sydarni „Jednoty“ witać. Zarjadowanja tajkeho razu běchu w Chrósćicach hižo za čas NDR přewjedli, po přewróće pak bě to hakle druhi raz, štož nańdźe mjez wobdźělnikami wulke připóznaće.
K zazběhej předstajichu šulerjo zakładneje šule ze swojimaj wučerkomaj Simonu Šěnowej a Ludmilu Donatowej spodobny wotměnjawy program. Lóštnje zanjesechu spěwarjo, mjez nimi tež rumpodichojo, sněhowy muž a samo swj. Lucija adwentne a hodowne dźěćace pěsnje a basnje a pokazachu tak, zo serbsku a němsku rěč derje wobknježa. Do programa zapřijate instrumentalne přinoški na pišćałce, gitarje, keyboardźe a samo trompeće swědča wo tym, zo šula na hudźbne kubłanje wulku wažnosć kładźe.
Worklecy (JK/SN). Młode swójby so we Worklečanskej gmejnje jara derje čuja. Dopokaz za to mjez druhim je, zo woswjeći sydom swójbow lětuše hody prěni raz w swojim nowym domčku. Cyłkownje je po politiskej změnje nastało 69 jednoswójbnych domow. Zo matej gmejnska rada a wjesnjanosta na tym swój podźěl, wopodstatni so na zašłym posedźenju gmejnskeje rady.
Předsydstwo Katolskeho zjednoćenstwa kubłarjow Sakskeje (KEG) je swojich čłonow tele dny na tradicionalne zetkanje w adwenće přeprosyło, a to tónkróć do Drježdźanskeho hosćenca „Kurhaus“. Mjez něhdźe 30 přitomnymi běše nimale połojca Serbow. Rjane, wjesołe a pokojne zetkanje je předsydstwo KEG pod nawodom swojeje předsydki Moniki Jurkoweje organizowało.
Po witanju, kofejpiću z dobrym hodownym pječwom informowaše městopředsyda sakskeho KEG Franz-Josef Fischer wšitkich wo předewzaćach, kubłanjach a dalšich zarjadowanjach w lěće 2018. Tak čakaja na čłonow w słužbje kaž tež na wuměnku klětu nimo tradicionelnych nowe poskitki a wězo tež nadawki.
Po tym počesći předsydstwo prěni raz třoch sobustawow za wjelelětne skutkowanje w zjednoćenstwje z medalju swjateho Bena-Mišnjanskeho, zhotowjenej z Mišnjanskeho pórclina. Dwě spožčichu so Serbomaj z Budyšina, a to Ludmile Bizoldowej a Jurjej Nukej.
Paduši w hotelu
Wojerecy. Přenocuješ-li w hotelu, poprawom z toho wuchadźeš, zo sy tam před paduchami wěsty. Sobotu pak dyrbješe hósć we Wojerowskim hotelu to nawopačne zwěsćić. Jako so wón nawječor po połdra hodźinje do swojeje stwy nawróći, wón zwěsći, zo bě so něchtó přez nachilene wokno zadobył a handy kaž tež wosobinske dokumenty pokradnył. Po informacijach policije wučinja hódnota rubizny něhdźe 400 eurow.
Na zašłym posedźenju Budyskeje měšćanskeje rady su Heinricha Schleppersa z druhim najwyšim wuznamjenjenjom města počesćili, a to za jeho čestnohamtski angažement wot lěta 1990.
Budyšin (CK/SN). Hłownje Heinrichej Schleppersej maja so Budyšenjo dźakować, zo je so pod pomnikoškitom stejaca parna lokomotiwa před dwórnišćom zachowała a nowe městno našła. Na namjet Wuchodosakskich přećelow železnicy su radźićela CDU nětko z čestnym woponom Budyšina počesćili. Po čestnym wobydlerstwje je to druhe najwyše wuznamjenjenje města.