Policija (13.05.16)

pjatk, 13. meje 2016 spisane wot:

Tři měsacy nóžkować

Zdźěr. Na zwjazkowej dróze B 156 w Zdźěri je policija zawčerawšim pjeć hodźin spěšnosć měriła. Z něhdźe tysac kontrolowanych jědźidłow bě kóžde štwórte spěšniše hač dowolenych 50 km/h. Njesławny rekord docpě wodźer motorskeho, kiž tam ze swojej Kawasaki ze 132 km/h po puću smaleše. Za to dyrbi wón nětko tři měsacy nóžkować, změje­ 680 eurow pokuty płaćić a dóstanje nimo toho dwaj dypkaj w Flens­burgu. Dopokazaja-li jemu wotpohladne smalenje, budźe naležnosć hišće dróša.

Towarstwowy dom při jězoru

pjatk, 13. meje 2016 spisane wot:

Wjele lět měješe Drježdźanske wodosportowe towarstwo swój domicil při Hórnikečanskim­ jězoru. Dokelž pak tón na dlěši čas wobšěrnje saněruja, sportowcy přećahnu. To pak ma jenož přechodnje być.

Łaz (AK/SN). Ze swojeho treningoweho terena při Hórnikečanskim jězoru móže Drježdźanske wodosportowe towarstwo přechodnje na sewjerny pobrjóh Třižonjanskeho jězora přećahnyć. Za to je Łazowska gmejnska rada tele dny wažne wuměnjenje tworiła. Jednohłósnje rozdachu radźićeljo tři nadawki w hódnoće dohromady 240 000 eurow za nowotwar towarstwoweho domu.

Rjane dožiwjenje mějachu njedawno sotry klóštra Marijineje hwězdy z Pančic-Kukowa. Inspektor klóšterskeho kubła Frank Weigel­ bě je na kołojězbu přeprosył. Spřihotowa sej za to traktor z připowěšakom a jězdźeše tak wokoło klóšterskich rěpikowych polow. Na „jězbje do rěpikowych kćenjow“ staj so tež hospodarski a twarski nawoda klóštra Chrystof Mikławšk a Daniel Rychtar wobdźěliłoj. Farar Měrćin Deleńk witaše wulětnikarjow k swačinje na Chróšćanskej farje. Foto: Měrćin Weclich

Policija (12.05.16)

štwórtk, 12. meje 2016 spisane wot:

Alarm w biopłunowej připrawje

Krěpjecy. Wohnjowych wobornikow z Halštrowa, Kamjenca a wokolnych wsow su dźensa dopołdnja do Krěpjec wołali. Tam bě krótko do 9 hodź. woheń w biopłunowej připrawje ratarskeho přede­wzaća wudyrił. Kak je so to stać móhło a hač maja tuchwilne twarske dźěła na terenje připrawy něšto z tym činić, hač do kónca redakciskeho časa jasne njebě. Z ćežkej techniku a z dychanskimi při­prawami wobornicy spytachu woheń w jednym z wulkich kotołow hašeć. Dokelž bě syrikowy płun wustupił, běchu wjacore wuchowanske awta a nuzowy lěkar­ zasadźene. Hakle po hašenju móže policija slědźić započeć, čehodla bě woheń wudyrił a kelko škody je načinił.

Jama wjes přiběrajcy poćežuje

štwórtk, 12. meje 2016 spisane wot:

Wobydlerjo Miłoraza dlijenje politiki a Vattenfalla kritizuja

Trjebin (AK/SN). Nastupajo brunicowu jamu Wochozy II nadźija so Trjebinska gmejna spěšneho rozsuda. Tole podšmórny wjesnjanostka Kerstin Antonius (Trjebinske wolerske zjednoćenstwo) na wčerawšim­ posedźenju gmejnskeje rady. „Najhórša je wobstajna njewěstosć. Mnozy situaciju njeznjesu“, rjekny Antonius po rozprawje dr. Wolfganga Rollanda z energijoweho koncerna Vattenfall. Wón radźićelam rozłoži, kak ma po přewzaću brunicoweje sparty přez čěski koncern EPH dale hić.

Apotekarjo starosće a ćeže naličili

štwórtk, 12. meje 2016 spisane wot:

Na přeprošenje zapósłanca CDU w sakskim krajnym sejmje Alojsa Mikławška wobdźěli so sakska statna ministerka za socialne Barbara Klepsch (CDU) wčera­ na Kamjenskim nalětnim swjedźenju­ seniorow. Program sobu wuhotowała je dorostowa skupina Smjerdźečanskich rejwarjow.

Stary Sprjewiny móst wottorhany

štwórtk, 12. meje 2016 spisane wot:
W zwisku z wutwarom železniskeje čary mjez Hórnikecami a Hórku su wčera Sprjewiny móst w Delnim Wujězdźe wottorhali. Dźěłaćerjo trjebachu wjacore hodźiny, zo bychu woclowu konstrukciju rozdźěłali. Na to móžeštaj kranaj dźěle mosta wuzběhnyć. Na městno stareho mosta z lěta 1953 chcedźa nowy woclowy natwarić, po kotrymž powjedźetej dwoje kolije. Nastać ma mostowa konstrukcija w Nišćanskim woclo­twarskim zawodźe. Foto: Joachim Rjela

Krótkopowěsće (12.05.16)

štwórtk, 12. meje 2016 spisane wot:

Jendźelske myto Serbowce

London. Serbsku dirigentku Judit Kubicec su wčera w Londonje z čestnym mytom Kralowskeje hudźbneje akademije wuznamjenili. Tele myto spožča institucija něhdyšim studentam, kotřiž žněja na swojim polu mjezynarodne připóznaće. K dotal počesćenym absolwentam słušataj tež swětosławnaj hudźbnikaj Sir Simon Rattle a Sir Elton John.

Fabjan Hafner zemrěł

Celovec/Klagenfurt. Korutanski Słowjenc Fabjan Hafner je wutoru cyle njenadźicy w Celovecu zemrěł. Spisowaćel, lyrikar, literarny wědomostnik a přełožowar bě před lětomaj we wobłuku prěnich Serbskich dnjow w Korutanskej wjacore zarjadowanja wuhotował. Wón zajimowaše so za našu literaturu a měješe dobre styki k serbskim spisowaćelam.

Wuswojenje metro dla

Praha. W zwisku z planowanym twarom štwórteje čary metro na juhowuchodźe Prahi w lěće 2018 bědźa so zamołwići z wobsydstwowymi problemami: Z cyłkownje 800 trěbnych ležownosćow je město dotal hakle 15 kupić móhło. W radnicy tuž wo tym rozmysluja wobsedźerjow wuswojić, štož by najmasiwniše wuswojenje minjenych lět było.

Wulki krok doprědka

srjeda, 11. meje 2016 spisane wot:
Dokelž sym sam tójšto lět we Worklečanskej sportowni blidotenis hrał, wěm, kajke poměry tam knježa. Byrnjež gmejna minjene lěta hdys a hdys znajmjeńša to najnuzniše porjedźała, njemóžeš hinak hač halu zastarsku mjenować. Tež sanitarne připrawy sej swoje mjeno njezasłužeja. Ćim bóle so wjeselu, zo so to nětko bórze změni. Wčera­ bě takrjec oficialny za­zběh ponowjenja, jako dóstachu poł miliona eurow spěchowanskich srědkow a ze za­jimom připosłuchu, što je wšitko planowane a kak ma hala po klětušich zymskich prózdninach raz wupadać. Profitować z toho­ budźetaj tohorunja mojej synaj, kotrajž do Worklečanskeje wyšeje šule chodźitaj. Přez njeju pak wěm, zo je tež w šuli hišće dosć městnow, kotrež na saněrowanje­ mjeńšeho abo wjetšeho razu čakaja. Tam budźe potajkim tež po trěbnym­ ponowjenju sportoweje hale hišće dźěła dosć. Marian Wjeńka

Spěchowanja zaměrnje wužiwaja

srjeda, 11. meje 2016 spisane wot:

Łazowska gmejna chce pjenježne srědki z konjunkturneho paketa „Mosty do přichoda“ za Wulkoždźarowsku zakładnu šulu „Při Hórnikečanskim jězorje“ wužiwać. To je gmejnska rada wčera jednohłósnje wobzamknyła.

Łaz (AK/SN). Cyłkownje 112 000 eurow změje gmejna Łaz z „budgeta Zwjazk“ k dispoziciji. Přiražka wučinja 43 procentow spěchowanja. Tamne 57 procentow kóštow, to je 149 000 eurow, přewo­zmje komuna jako swójski podźěl. Tak nałoža cyłkownje 262 000 eurow za energetiske saněrowanje šulskeje sportownje we Wulkich Ždźarach. Inwesticija bě poprawom hakle za lěto 2020 předwidźana. „Dźakowano konjunkturnemu programej pak móžemy projekt hižo klětu zwoprawdźić“, rozłoži komornica Mandy Liepert. Ponowić chcedźa wokna a durje kaž tež třěchu sportoweje hale. Energetisce saněrowana budźe fasadaa. Dotal bě gmejna spytała spěchowanje z progra­ma za šulsku in­frastrukturu dóstać. Tam pak by jeno 40 procentow dóstała. „Z aktu­alnymi 43 procentami z konjunktur­neho paketa dóstanjemy wjace, hač smy z fachoweho spěchowanja wočakować móhli“, Liepert podšmórny.

Serbska debata

nowostki LND