Wulki wokomik dožiwili

pjatk, 18. awgusta 2023 spisane wot:

Zakładny kamjeń za nowu Ralbičansku pěstowarnju połoženy

Ralbicy (JK/SN). Wažny krok při zwoprawdźenju nowotwara Ralbičanskeje pěstowarnje je so wčera na tamnišim twarnišću wotměł, jako połožichu zakładny kamjeń. Na tutu ceremoniju witachu wjesnjanosta Hubertus Ryćer (njestronjan) a gmejnscy radźićeljo sakskeho ministerskeho prezidenta Michaela Kretschmera, zapósłanca Sakskeho krajneho sejma Alojsa Mikławška, Budyskeho krajneho radu Uda Wićaza (wšitcy CDU) kaž tež předsydu Domowiny ­Dawida Statnika, předsydku Serbskeho šulskeho towarstwa Katharinu Jurkowu a mnohich dalšich zastupjerjow z twarom a gmejnu zwjazanych institucijow.

Wuhódanje dowoloweje křižowki

pjatk, 18. awgusta 2023 spisane wot:
Hač su čitarjo dowolowu křižowku Serbskich Nowin runje w swojim dowolu wuhódali, wězo njewěmy. Ale tójšto dopisow z prawej wotmołwu „Dožiwjenja w dowolu“ je minjene dny do redakcije dóšło. Tuž dyrbješe redakciska fortuna dobyćerjow wulosować. Nad zastupnymaj lisćikomaj za předstajenje Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła wjeselić smě so Borbora Weberowa z Worklec. Knihu Měrćina Weclicha „Sonić – to tla z hrěchom njej’“ připósćelemy Rozalij Suchowej w Chrósćicach. A Hilger Weisweiler w Tübingenje móže bórze na nowu CD skupiny „Nowa doba“ słuchać. Wšitkim wobdźělenym čitarjam so za jich dopis wutrobnje dźakujemy.

Tablet njeje jenož za zabawu

pjatk, 18. awgusta 2023 spisane wot:

Smjerdźaca (aha/SN). Před wosom lětami je Smjerdźečanske Serbske kubłanske srjedźišćo LIPA započało, w poslednim tydźenju lětnich prózdnin za šulerjow w starobje hač do dźesać lět přewjesć ­wočerstwjace prózdninske lěhwo. Zaměr bě, holcam a hólcam na lóštne wašnje motiwaciju do noweho šulskeho lěta dać. Minjene dny su dalše tajke lěhwo ­přewjedli.

Michaela Rabowa jako sobudźěłaćerka kubłanskeho srjedźišća, kotrež je nětko w nošer­stwje Serbskeho šulskeho towarstwa, a zamołwity za medijo-pedagogiski projekt SŠT LUCIJA Michał Cyž staj za to spřihotowałoj přewšo ­powučny wobsahowy wotběh. Jeju wotpohlad, mjez 30 wobdźělenymi dźěćimi přewažnje Worklečanskeje a Chróšćanskeje ­zakładneje šule zajim za matematiku, informatiku a techniku zbudźić, je so poradźił. Tak dźěći při wobchadźenju z tabletom nazhonichu, zo njeje tón ­jenož za zabawne hry, ale trěbny ­wuknjenski nastroj. Zanurili su so do wobšěrneho pola robotiki. Wědźa nětko tež, zo móžeš coding nawuknyć a zo je programěrowanje přewšo zajimawa ­zaběra.

W klóštrje su zaso zela w srjedźišću

pjatk, 18. awgusta 2023 spisane wot:

Pančicy-Kukow (SN). Křesćansko-socialny kubłanski skutk přeprošuje zhromadnje z abatisu Gabrielu Hesse a sotrami konwenta klóštra Marijineje hwězdy njedźelu, 20. awgusta, wot 11 hodź. na zelowu njedźelu do zežiwjenskeho a zeloweho centruma w Pančicach-Kukowje. Składnostnje Dnja Hornjeje Łužicy, kotryž so kóžde lěto 21. awgusta woswjeći, wotměje so we wobłuku zeloweje njedźele prěni raz tradicionalne hornjołužiske domizniske zetkanje zwjazka Łusatia pod hesłom „Z horow hač do hole“. Tak ma 6 000 kwadratnych metrow wulka zahroda wopytowarjow z cyłeje Hornjeje Łužicy přiwabić.

Šěsć młodych baćonow su wčera pola Brězyny w Malešanskej gmejnje do swobody pušćili. Ptaki běchu w Zhorjelskim přirodo­škitnym zwěrjencu wotćahnyli. Jednoho zranjeneho baćona běchu z Njebjelčic do Zhorjelca přiwjezli, jedyn je z Łahowa, dwaj z Mikowa a dwaj z Nowoslic. Nowosličanskej baćonaj su kedźbliwi wobydlerjo wuchowali, dokelž bě so stary baćon zranił a jedyn sam tři młodźata zastarać njemóže. Wjacori Nowosličenjo wčera přihladowachu, kak młode baćony do swobody leća. ­Snano so wone za dwě abo tři lěta do Łužicy nawróća. Wopjeršćenjene wšak wone su. Foto: Handrij Baumgärtel

Krótkopowěsće (18.08.23)

pjatk, 18. awgusta 2023 spisane wot:

Plany za koporowe podkopki

Drježdźany. Sakska zahaji dźensa jednanje za rjadowanje rumow za koporowe podkopki na krajnej mjezy pola Slepoho. Tam chce předewzaće KSL kopor wudobywać. Planowe podłožki su hač do 29. septembra w gmejnomaj Slepom a Sprjewinym Dole kaž tež w Běłe Wodźe wupołožene, Krajna direkcija Sakska zdźěla. Wobydlerjo móža hač 6. oktobra stejišća, nastorki, wobmyslenja a pokiwy k předewzaću zapodać.

Tankowanje pola nas najdróše

Mnichow/Drježdźany. Po wuhódnoćenju płaćiznow na 14 000 tankownjach po cyłej Němskej je ADAC zwěsćił, zo je tankowanje w Braniborskej a Sakskej najdróše. W Braniborskej dyrbiš na přikład za liter diesela přerěznje 1,811 eurow płaćić, w Sakskej 1,796 (a za super E10 1,872). Najtuńšo móžeš w Porynsko-Pfalcowskej tankować: Tam sej za liter diesela přerěznje 1,728 žadaja.

Zrozumjenje za wosy měć

Za wulět so přizjewjeć

štwórtk, 17. awgusta 2023 spisane wot:

Worklecy. Wulět dekanatneje młodźiny budźe njedźelu, 3. septembra. Přeprošeni su młodostni wot přichodneho 9. lětnika. Přizjewjenja přijimuja hač do 23. awgusta na internetnej stronje dekanatneho dušepastyrstwa we Worklecach.

Pućować a swjećić

Hrubjelčicy. Serbske ewangelske to­warstwo a Maćijec swójba přeprošujetej wšitkich Serbow a dalšich zajimcow sobotu, 26. awgusta, na lětnje pućowanje přez Humboldtowy haj podłu hrodźišća a Sprjewineho doła kaž tež na serbski swjedźeń. Započatk je w 14 hodź. na Jaworkec/Maćijec dworje w Hrubjelčicach, Ćěchorčanska 16. Po swačinje tam přizamknjetej so w 17 hodź. ekumeniska nutrnosć a program z trijom Trojozynk. Přeprošeni su tež wšitcy, kotřiž chcedźa hakle na nutrnosć abo program přińć. Při sylnym dešću započnje so swjedźeń hakle w 17 hodź. w Maćijec bróžni.

Přeprošuja na namšu

Choćebuz. Serbsko-němska namša pod hołym njebjom wotměje so sobotu, 19. awgusta, w 14 hodź. při wopomnjenskim kamjenju za wotbagrowanu wjes Liškow. Tam rozžohnuja serbskeho dušepastyrja Ingolfa Kśenku. Wopisanje přijězda namakaja zajimcy pod .

Kamjenska Boršć z rekordom

štwórtk, 17. awgusta 2023 spisane wot:

Wot jutřišeho zaso wulki domizniski a šulerski swjedźeń

Kamjenc (CS/SN). Po tym zo je Kamjenska Boršć za čas korony dwójce wupadnyć dyrbjała, móža ju lětsa zaso bjez wobmjezowanjow swjećić. Mjeztym zo so poprawny swjedźeń wot jutřišeho hač do 24. awgusta wotměje, wostanu hermankarjo na swjedźenišću na swójsku iniciatiwu tři dny dlěje. Hač do 27. awgusta budu jich karusele, budki a jězbne ­nastroje přistupne. Hoberske koleso pak tónraz bohužel pódla njeje.

Kamjenska Boršć budźe ze swojimi tradicionalnymi programowymi dypkami swjedźeń superlatiwow. Jeničce za přećahaj póndźelu a štwórtk je so stajnje 1 600 šulerjow přizjewiło, něhdźe 400 wjace hač hewak zwučene. To pak je w­u­žadanje za zahrodnistwa w Kamjencu a wokolinje, wšako dyrbja kwětki a wěncy, kotrež šulerjo na přećahomaj noša, čerstwje wjazane być. Tohodla su přidatne zahrodnistwa hač do Njeswačidła sobu zapřijate.

Rozmołwy jeho wobohaćeja

štwórtk, 17. awgusta 2023 spisane wot:

Wot spočatka měrca 1992 wuchadźeja Serbske Nowiny jako wječornik. A wot toho časa je pomocnicy w mnohich wjetšich a mjeńšich wsach ­čitarjam do domu noša. Najwjetši čas tuž našich pilnych roznošowarjow w lětnjej seriji předstajić (16).

Kaž na našich wsach, tak tež w Budy­šinje čitarjo na swój serbski wječornik čakaja. Tuž dyrbja jón tež w měsće roznošować. W Budyšinje su pjećo, kotřiž so wo to staraja. Jedyn z nich je 72lětny Christof Kreher. Wšědnje popołdnju po štyrjoch nastaja so wón z kolesom do Smolerjec kniharnje a sej tam wotličene mnóstwo nowin wotewza. Roznošować ma nowiny wokoło tak mjenowaneje Wuchodneje kupnicy. Cyłkowna čara, kiž jeho mjez druhim na Pfaffowu, Becherowu a Paulijowu wjedźe, je něhdźe štyri kilometry dołha. Je zajimawe, kak je k tomu dóšło, zo wón mjeztym hižo sydom lět dypkownje a spušćomnje Serbske Nowiny roznošuje.

Ćahacy hudźbnicy su póndźelu při Domje swj. Ludmile w Chrósćicach pozastali a na tamnišej zahrodźe přenocowali. Je to skupina z Kamjenskeje wokoliny, kotraž kóžde lěto swój dowol jako ćahacy hudźbnicy přežiwi. Swoje hłowne lěhwo maja w Brunowje. Wottam podadźa so na puć, zo bychu ludźi ze spěwom a hudźbu zawjeselili. Póndźelu popołdnju před starownju spěwachu a hudźachu. Wčera so zaso spěwajo na puć podachu. Sobu maja dwaj wozaj, kotrejž sami ćahnu. Foto: Gabi Kumerowa

HSSL25

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND

Nowe poskitki knihow LND namakaće w lětušim wudaću Nowinkarja!

Nowinkar 2025