Ralbicy (JK/SN). Wažny krok při zwoprawdźenju nowotwara Ralbičanskeje pěstowarnje je so wčera na tamnišim twarnišću wotměł, jako połožichu zakładny kamjeń. Na tutu ceremoniju witachu wjesnjanosta Hubertus Ryćer (njestronjan) a gmejnscy radźićeljo sakskeho ministerskeho prezidenta Michaela Kretschmera, zapósłanca Sakskeho krajneho sejma Alojsa Mikławška, Budyskeho krajneho radu Uda Wićaza (wšitcy CDU) kaž tež předsydu Domowiny Dawida Statnika, předsydku Serbskeho šulskeho towarstwa Katharinu Jurkowu a mnohich dalšich zastupjerjow z twarom a gmejnu zwjazanych institucijow.
Smjerdźaca (aha/SN). Před wosom lětami je Smjerdźečanske Serbske kubłanske srjedźišćo LIPA započało, w poslednim tydźenju lětnich prózdnin za šulerjow w starobje hač do dźesać lět přewjesć wočerstwjace prózdninske lěhwo. Zaměr bě, holcam a hólcam na lóštne wašnje motiwaciju do noweho šulskeho lěta dać. Minjene dny su dalše tajke lěhwo přewjedli.
Michaela Rabowa jako sobudźěłaćerka kubłanskeho srjedźišća, kotrež je nětko w nošerstwje Serbskeho šulskeho towarstwa, a zamołwity za medijo-pedagogiski projekt SŠT LUCIJA Michał Cyž staj za to spřihotowałoj přewšo powučny wobsahowy wotběh. Jeju wotpohlad, mjez 30 wobdźělenymi dźěćimi přewažnje Worklečanskeje a Chróšćanskeje zakładneje šule zajim za matematiku, informatiku a techniku zbudźić, je so poradźił. Tak dźěći při wobchadźenju z tabletom nazhonichu, zo njeje tón jenož za zabawne hry, ale trěbny wuknjenski nastroj. Zanurili su so do wobšěrneho pola robotiki. Wědźa nětko tež, zo móžeš coding nawuknyć a zo je programěrowanje přewšo zajimawa zaběra.
Pančicy-Kukow (SN). Křesćansko-socialny kubłanski skutk přeprošuje zhromadnje z abatisu Gabrielu Hesse a sotrami konwenta klóštra Marijineje hwězdy njedźelu, 20. awgusta, wot 11 hodź. na zelowu njedźelu do zežiwjenskeho a zeloweho centruma w Pančicach-Kukowje. Składnostnje Dnja Hornjeje Łužicy, kotryž so kóžde lěto 21. awgusta woswjeći, wotměje so we wobłuku zeloweje njedźele prěni raz tradicionalne hornjołužiske domizniske zetkanje zwjazka Łusatia pod hesłom „Z horow hač do hole“. Tak ma 6 000 kwadratnych metrow wulka zahroda wopytowarjow z cyłeje Hornjeje Łužicy přiwabić.
Plany za koporowe podkopki
Drježdźany. Sakska zahaji dźensa jednanje za rjadowanje rumow za koporowe podkopki na krajnej mjezy pola Slepoho. Tam chce předewzaće KSL kopor wudobywać. Planowe podłožki su hač do 29. septembra w gmejnomaj Slepom a Sprjewinym Dole kaž tež w Běłe Wodźe wupołožene, Krajna direkcija Sakska zdźěla. Wobydlerjo móža hač 6. oktobra stejišća, nastorki, wobmyslenja a pokiwy k předewzaću zapodać.
Tankowanje pola nas najdróše
Mnichow/Drježdźany. Po wuhódnoćenju płaćiznow na 14 000 tankownjach po cyłej Němskej je ADAC zwěsćił, zo je tankowanje w Braniborskej a Sakskej najdróše. W Braniborskej dyrbiš na přikład za liter diesela přerěznje 1,811 eurow płaćić, w Sakskej 1,796 (a za super E10 1,872). Najtuńšo móžeš w Porynsko-Pfalcowskej tankować: Tam sej za liter diesela přerěznje 1,728 žadaja.
Zrozumjenje za wosy měć
Worklecy. Wulět dekanatneje młodźiny budźe njedźelu, 3. septembra. Přeprošeni su młodostni wot přichodneho 9. lětnika. Přizjewjenja přijimuja hač do 23. awgusta na internetnej stronje dekanatneho dušepastyrstwa we Worklecach.
Pućować a swjećić
Hrubjelčicy. Serbske ewangelske towarstwo a Maćijec swójba přeprošujetej wšitkich Serbow a dalšich zajimcow sobotu, 26. awgusta, na lětnje pućowanje přez Humboldtowy haj podłu hrodźišća a Sprjewineho doła kaž tež na serbski swjedźeń. Započatk je w 14 hodź. na Jaworkec/Maćijec dworje w Hrubjelčicach, Ćěchorčanska 16. Po swačinje tam přizamknjetej so w 17 hodź. ekumeniska nutrnosć a program z trijom Trojozynk. Přeprošeni su tež wšitcy, kotřiž chcedźa hakle na nutrnosć abo program přińć. Při sylnym dešću započnje so swjedźeń hakle w 17 hodź. w Maćijec bróžni.
Přeprošuja na namšu
Choćebuz. Serbsko-němska namša pod hołym njebjom wotměje so sobotu, 19. awgusta, w 14 hodź. při wopomnjenskim kamjenju za wotbagrowanu wjes Liškow. Tam rozžohnuja serbskeho dušepastyrja Ingolfa Kśenku. Wopisanje přijězda namakaja zajimcy pod .
Kamjenc (CS/SN). Po tym zo je Kamjenska Boršć za čas korony dwójce wupadnyć dyrbjała, móža ju lětsa zaso bjez wobmjezowanjow swjećić. Mjeztym zo so poprawny swjedźeń wot jutřišeho hač do 24. awgusta wotměje, wostanu hermankarjo na swjedźenišću na swójsku iniciatiwu tři dny dlěje. Hač do 27. awgusta budu jich karusele, budki a jězbne nastroje přistupne. Hoberske koleso pak tónraz bohužel pódla njeje.
Kamjenska Boršć budźe ze swojimi tradicionalnymi programowymi dypkami swjedźeń superlatiwow. Jeničce za přećahaj póndźelu a štwórtk je so stajnje 1 600 šulerjow přizjewiło, něhdźe 400 wjace hač hewak zwučene. To pak je wužadanje za zahrodnistwa w Kamjencu a wokolinje, wšako dyrbja kwětki a wěncy, kotrež šulerjo na přećahomaj noša, čerstwje wjazane być. Tohodla su přidatne zahrodnistwa hač do Njeswačidła sobu zapřijate.
Wot spočatka měrca 1992 wuchadźeja Serbske Nowiny jako wječornik. A wot toho časa je pomocnicy w mnohich wjetšich a mjeńšich wsach čitarjam do domu noša. Najwjetši čas tuž našich pilnych roznošowarjow w lětnjej seriji předstajić (16).
Kaž na našich wsach, tak tež w Budyšinje čitarjo na swój serbski wječornik čakaja. Tuž dyrbja jón tež w měsće roznošować. W Budyšinje su pjećo, kotřiž so wo to staraja. Jedyn z nich je 72lětny Christof Kreher. Wšědnje popołdnju po štyrjoch nastaja so wón z kolesom do Smolerjec kniharnje a sej tam wotličene mnóstwo nowin wotewza. Roznošować ma nowiny wokoło tak mjenowaneje Wuchodneje kupnicy. Cyłkowna čara, kiž jeho mjez druhim na Pfaffowu, Becherowu a Paulijowu wjedźe, je něhdźe štyri kilometry dołha. Je zajimawe, kak je k tomu dóšło, zo wón mjeztym hižo sydom lět dypkownje a spušćomnje Serbske Nowiny roznošuje.