K nałožowanju serbšćiny pozbudźeć

wutora, 04. awgusta 2020 spisane wot:

Čestne zastojnstwo ma wona za njeparujomne. „Te je za dźěławosć towarstwow po wšej Němskej přewšo wažne. Runje w tak měrnej kónčinje kaž tu je wažne wólnočasne poskitki z pomocu čestnohamtskich ludźi tworić“, měni Jadwiga Bryckec ze Zhorjelca. Na namjet FDP a předsydy frakcije strony w Zhorjelskim wokrjesnym sejmiku Franka Wittiga su ju za wěcywustojnu wobydlerku do přirady za serbske naležnosće wokrjesa Zhorjelc powołali. Dwurěčnje hornjoserbsko-němsce bě wona w Kubšicach wotrostła. Do šule chodźeše w Budyšinje, hdźež tež maturu złoži. „Hač do dźens­nišeho ze swojimi serbskimi přećelemi tež serbsce rěču. Hdys a hdys wopytuju serbske dźiwadło“, wona wuswětla.

Krótkopowěsće (04.08.20)

wutora, 04. awgusta 2020 spisane wot:

97 274 kilometrow kolesowali

Budyšin. We wobłuku akcije „Města kolesuja“ je 389 ludźi w 26 mustwach Budy­skeho wokrjesa w třoch tydźenjach dohromady 97 274 po puću było a tak 14 tonow wuhlikoweho dioksida wobešło. Najwuspěšniši bě ze 37 058 kilometrami team Ewangelskeho młodźinskeho dźěła. Wubědźowanje je akcija Zwjazkarstwa za klimu europskich komunow.

Pan Tau so nawróći

Mnichow. Dźěćacu seriju z 1970 lět Pan Tau je telewizija ARD z britiskej firmu Caligari Film znowa natočiła. Hłownu rólu hraje Jendźelčan Matt Edwards. 14dźělnu se­riju, kotruž su z britiskimi a němskimi dźiwadźelnikami w Němskej produkowali, chcedźa nazymu pokazać. Pan Tau ze swojim předešćnikom, z melonu a ze zwonkazemskimi mocami tójšto spodźiwneho zdokonja.

Čěska Šwica swjeći

Policija (03.08.20)

póndźela, 03. awgusta 2020 spisane wot:

Bager wolij zhubił

Serbske Pazlicy. Jako jědźeše ze Serbskich Pazlic do směra na Pěskecy 68lětny minjeny pjatk wječor ze swojim bagrom je so hydrawlikowa rołka skóncowała, tak zo je jězdźidło na połdra kilometrje wolij zhubił. Mějićel tuž swoju mašinu na lěsnym puću wotstaji, zo by ju nazajtra reparował. W běhu nocy pak bager wšón wolij zhubi, štož bě po wšěm zdaću něhdźe 200 litrow. Specialna firma dyrbješe sobotu puć wurjedźić a z wolijom zanjerodźenu lěsnu pódu wotnosyć.

Smědźa powjaznicu wužiwać

póndźela, 03. awgusta 2020 spisane wot:
Města a gmejny dyrbja swoje hrajkanišća wobstajnje přepruwować dać. To płaći tež za te při Cyhelskim haće w Brětni, kotrež město Wojerecy zamołwja. Při zašłej kontro­li bě sobudźěłaćer TÜVa zwěsćił, zo tamniša powjaznica hižo wěsta dosć ­njeje, a da ju zawrěć. Nětko pak su ju dypkownje k dowolowemu časej dospołnje ponowi­li, tak zo hodźi so zaso wužiwać. Dodźeržane dźěle su sobudźěłaćerjo ­ko­munal­neho twarskeho zawoda wuměnili a cyłu powjaznicu sporjadkowali. ­Tradicionalny swójski test dźěłaćerjow je powjaznica wobstała, tak zo móža so ­nětko tež dźěći na njej zaso wucychnować. Foto: Bernd Wiemer

Za přednošk so přizjewić

póndźela, 03. awgusta 2020 spisane wot:
Stróža. Zachować genetiske resursy najwšelakorišich družin sadu w Němskej je te­ma přednoška srjedu, 5. awgusta, w 19 hodź. w Stróžanskim Domje tysac hatow. Přednošować budźe dr. Monika Höfer z Drježdźanskeho Juliusa Kühnoweho ins­tituta. Wona porěči wo němskej genowej bance za sad, kotrejež nadawk je zadźěwać, zo so družiny sadu zhubja. Zajimcy měli škitny nahubnik sobu měć, a njech so pod telefonowym čisłom 03 59 32 / 36 50 přizjewja.

Wo pawšali so njedojednali

póndźela, 03. awgusta 2020 spisane wot:

Łaz (AK/SN). Runja druhim dóstanje tež gmejna Łaz lětsa 70 000 eurow wot Swobod­neho stata Sakskeje jako krajnu pawšalu za skrućenje wjesneho ruma. Kak chcedźa ju wužiwać, pak dotal jasne njeje, kaž so na minjenym posedźenju gmejnskeje rady wujewi. Reiko Stephan (CDU) namjetowaše cyłkownu sumu za kontejnery wužiwać, kotrež ­trjebaja za čas přetwara Wulkoždźarowskeje zakładneje šule. Wjetšina radźićelow pak to wotpokaza. Radźićelej CDU měještaj ideju, 50 000 eurow za šulu wužiwać a zbytk mjez jednotliwymi wsami rozdźělić, štož by za kóždu 1 330 eurow woznamjenjało. Třeći namjet Steffena Mühla (Łazowscy swobodni wolerjo) předwidźeše, 30 000 eurow mjez wjeskami rozdźělić a tamny dźěl za wjacore projekty zasadźeć.

Wótre kreacije w poskitku

póndźela, 03. awgusta 2020 spisane wot:

Jutře započnu so mjeztym 15. Budyske žonopowe tydźenje

Budyšin (SN/MWj). Najwótriše město w Němskej wot jutřišeho zaso na wose­bity podawk přeproša. Tudyši gastro­nomojo swjeća hižo 15. raz žonopowe tydźe­nje. Přećeljo Budyskeho žonopa móža so znowa na kreatiwne jědźe a napoje w hosćencach a barach sprjewineho města wjeselić.

Hač srjedźo- abo ekstrawótre, poliwki abo cocktaile, serbske žonopowe kreacije, wótre nuklace pječenje abo tradicionalne pojědźe kołowokoło žonopa – Budyscy kuchinscy šefojo poskića słódnym hubam swojich hosći wulku mnohotnosć jědźow ze žonopom. Dohromady dwanaće lokalow serwěruje we wobłuku žonopowych tydźenjow njewšědne nowosće ze žonopom. Tež lětsa stej mjez nimi­ hosćencaj „Culinarium“ na Wulkej Bratrowskej a „Wjelbik“ na Žitnej.

Jara dobry wothłós žněješe sobotu 9. rangerowy dźeń w Stróžanskim Domje tysac hatow. Nimale 140 wopytowarjow tam zličichu­, předewšěm swójby z dźěćimi. Mjez druhim móžachu hosćo z wosebiteje papjery a přirodnych materialijow wobrazy zhotowić a sej je wězo tež sobu wzać. Foto: SN/Hanka Šěnec

Wjace sushija w Sundowner-barje

póndźela, 03. awgusta 2020 spisane wot:

Zo móžeš hudźbne chłóšćenki w Budyskej Sundowner-barje na zahrodźe Serbskeho ludoweho ansambla dožiwić, je znate. Ale tež kulinariski poskitk tam nětko dźeń a bóle rozšěrja. Po tym zo bě lońši sushijowy wječor tak derje přewzaty, zo bě po krótkim času wšitko wupředate, staj tam Nadine a Ronald Homola z Kulowa kónc tydźenja hnydom dwaj dnjej japansku wosebitosć přihotowałoj. Dokelž specialitu samaj rady mataj, staj sej kmanosće jeje spřihotowanja na kursu w Drježdźanach přiswojiłoj a připódla swójsku firmu „Sweet Sushi“ wutworiłoj. Mjeztym wonaj samaj­ sushijowe kursy podawataj. Foto: Carmen Schumann

Krótkopowěsće (03.08.20)

póndźela, 03. awgusta 2020 spisane wot:

Prěni serbski hiphop-widejo

Chasow. Přez YouTube-stronu Serbska hudźba kaž tež přez Instagram-stronu skupiny Astronawt wozjewichu wčera nawječor prěni serbski hiphop-widejo pod titulom „Straight Outta Łužica“. Spěw napisałoj staj Lil Handrij a FloJ, produ­kował je jón Syman Hejduška. Wozje­wjenje hudźbneho wideja je skupina serbskich młodostnych w Chasowje woswjećiła.

Zbližeja sej serbsku rěč a kulturu

Litomyšl. Serbski ferialny kurs su kónc tydźenja blisko Litomyšla w regionje Pardu­bice zahajili. 20 Čechow njewuknje tam jenož serbšćinu. Hač do pjatka spřistupnjeja sej woni tež serbske stawizny a kulturu. Po 30 lětach je to prěni raz, zo tam tajki lětni kurs wotměwaja. Towarstwo přećelow Serbow jón wuhotuje.

Maja noweho wjesnjanostu

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND