Při Olbje telefony kradnyli
Zubornička. W lětnim času su paduši tež na stanowanišćach po puću. Zawčerawšim zadobychu so woni do stana při přibrjoze Olby pola Zubornički a pokradnychu z njeho mobilnej telefonaj. Dalši handy zhubi so z bliskeho bydlenskeho woza. Wobsedźerjam nasta dohromady 350 eurow škody.
Lětuša bičwolejbulowa tura Radija Satkula je so 2. julija zahajiła. Hač do kónca awgusta hišće so mustwa na dohromady dźewjeć stacijach wubědźuja. W małej seriji jednotliwe hrajnišća předstajamy.
Kulow (SN/pdź). Jedna ze stacijow Satkula-bičtury běše před dwěmaj lětomaj Kulowc. Tam přichwata tehdy dźewjeć mustwow. Na kóncu přesadźi so Dwójna nula w finalnej hrě přećiwo Serbskej muri. Po jednym lěće přestawki zarjaduje Kulowska młodźina lětsa zaso staciju tury w swojej domiznje. Přichodnu póndźelu přeproša wšěch zajimcow do Kulowskeje lěsneje kupjele.
„Poprawom mějachmy planowane, zaso na hrajnišću w Kulowcu sportować“, rozprawja Wincenc Krječmar z Dubrjenka. „Tola tamniše hrajnišćo je wokomiknje w hubjenym stawje. Nimo toho maja w lěsnej kupjeli hnydom dwě bičwolejbulnišći.“
Njebjelčicy (SN/MWj). Wobsedźerjo lěsow w pjeć gmejnach zarjadniskeho zwjazka Při Klóšterskej wodźe kaž tež Rakec a dźělow Wóslinka a Kamjenca maja wot spočatka tohole měsaca nawodu lěsnistwoweho rewěra, z kotrymž móža so wo najwšelakorišich prašenjach tež serbsce rozmołwjeć. Po tym zo je Harald Petrick, wjelelětny nawoda Worklečanskeho rewěra, kaž so wón w strukturach statneho zawoda Sakski lěs oficialnje mjenuje, na wuměnk šoł, je Michał Zahon jeho nadawki a běrow blisko Njebjelčanskeho sportnišća přewzał.
Stejo po Srjewi padlować – tole činitaj tele dny Matthias Quander (nalěwo) a Philipp Schulze. Wobaj běštaj wčera w Choćebuzu po puću, jako jeju fotograf zapopadny. Philipp Schulze je spočatk lěća tule formu pohibowanja wuslědźił, Matthias Quander porno tomu steji hakle něšto dnjow na tajkej płuwacej desce. Najebać to so wón w tutej nowej sportowej družinje hižo dosć derje čuje.
Foto: Michael Helbig
Najwyši warnowanski stopjeń
Drježdźany. Statny zawod Sakski lěs je za sewjerny Budyski wokrjes nastupajo strach lěsnych wohenjow najwyši warnowanski schodźenk 5 postajił. Potrjechene su wokoliny Wojerec, Hamora a Běłeje Wody. W zbytnym wokrjesu płaći dale stopjeń 4. Zawčerawšim je so blisko Čorneho Chołmca něhdźe 400 kwadratnych metrow lěsa paliło.
Ochranowske hesła wušli
Ochranow. Kniha „Wšědne hesła Ochranowskeje bratrowskeje wosady na lěto 2020“ je wot nětka na předań. Nimo němskeho wudaća předleži zběrka tež hižo w francoskej a španiskej rěči. Wot lěta 2001 wuńdu hesła w Ludowym nakładnistwje Domowina tež hornjoserbsce, druhi raz lětsa tež w delnjoserbšćinje.
Starosće po rozbuchnjenju
Drježdźany/Žitawa. Po eksploziji rozbuchliny při domje Žitawskeje politikarki Ramony Gehring (Lěwica) wutoru wječor pytaja dale za pozadkom. Žitawski wyši měšćanosta Thomas Zenker (njestronjan) starosći so mjeztym wo politisku klimu w měsće. „Hrozy strach za žiwjenje mnohich, hdyž sej ludźo mysla, zo měli so na tele wašnje ze sobu rozestajeć“, praji wón medijam.
Halštrow (SN/MWj). Runje před 25 lětami je Halštrowska Hollandec hornčernja prěni dworowy swjedźeń přewjedła. Tehdy zhladowachu na 250lětne wobstaće swójbneho předewzaća. Štwórć lětstotka pozdźišo hotuja so na přichodny „kulojty“ jubilej. Dworowych swjedźenjow je Hans Holland w tym času tójšto organizował, ale tón k 275. róčnicy zawoda je žno něšto wosebiteho. Što pak je jeho potajnstwo, zo jako hornčer tak dołho wobsteji? „Najwažniše je, zo sy hornčer z ćěłom a dušu. Wězo njesměš so kónctydźenskeho dźěła bojeć, hdyž sy wot jutrow hač do nazymy stajnje na najwšelakorišich wikach po puću“, Hans Holland wuswětla. Jeho wosebitosć je, zo ze swojimaj sobudźěłaćerkomaj lědma wuměłske wěcy zhotowja, ale hłownje sudobja, kotrež móžeš w domjacnosći trjebać a wužiwać. A te hodźa so do pjecy runje tak kaž do mikrožołmaka abo wopłokowanskeje mašiny.
Budyšin (CS/SN). Něhdźe 5 300 ludźi so w Budyskim wokrjesu w dobrowólnej wohnjowej woborje angažuje. Ale kaž předsyda wokrjesneho wohnjowoborneho zwjazka Gert Schöbel praji, je w najmjenje gmejnach hornja hranica docpěta. Nimo toho runje na mjeńšich wsach dnjowa hotowosć často zaručena njeje. Byrnjež po słowach Gerta Schöbela we wokrjesu něhdźe 1 000 młodostnych wobornikow měli, so něhdźe 80 procentow z nich zhubi, hdyž du na studij abo wukubłanje do cuzby. Wabjenje je potajkim nuznje trěbne.
Pjenjezy a złoto slubili
Łuh. Hižo před wjacorymi tydźenjemi njeznaći žonje we Łuhu napowědachu, zo dóstanje wona bórze paket z pjenjezami, złotom a debjenkami, hdyž do toho 2 700 eurow přepokaza. Z wulkimi wočakowanjemi žona pjenjezy přepokaza, na slubjeny paket pak podarmo čakaše. Hakle zawčerawšim so wona policiji dowěri, po tym zo běchu cuzy z njej wospjet kontakt nawjazali. Tónraz chcychu dalšich 1 000 eurow měć, kotrež bychu pječa za cło trěbne byli.