Z mopedom znjezbožił
Sulšecy. Při wobchadnym njezbožu zawčerawšim popołdnju blisko delnich Sulšec je so 15lětny hólc ćežko zranił. Wón jědźeše ze swojim mopedom do směra na Šunow, jako při wotbóčce do Tradowa z dotal njeznateje přičiny na lěwym boku z puća přińdźe. Tam prasny młodostny do wobchadneho znamjenja. Wuchowanska słužba so wo zranjeneho stara a dowjeze jeho do chorownje. Wěcna škoda wučinja něhdźe 250 eurow.
Róžant (JK/SN). Za přihoty a zwoprawdźenje nowotwara Ralbičanskeje pěstowarnje stej sej gmejna a gmejnska rada nastajiłoj konkretny časowy a wobsahowy plan, po kotrymž chcedźa postupować, zo by so wulki projekt derje poradźił. Tutón časowy plan je nětko wohroženy. Kaž wjesnjanosta Hubertus Ryćer (CDU) na wčerawšim posedźenju gmejnskeje rady zdźěli, wozjewi so spočatk přichodneho tydźenja cyłoeuropske wupisanje planowanskich dźěłow za pěstowarnju. Wupisanje je nastajiła pječa nazhonita Drježdźanska firma. Wona pak sej přeco zaso wudospołnjenja a dodawki ze stron gmejny a Budyskeho krajnoradneho zarjada žadaše. Tuž so cyły měsac miny, prjedy hač bě wupisanje hotowe. Tele zakomdźenje zbudźi na wčerawšim posedźenju gmejnskeje rady njezrozumjenje a radźićeljo běchu widźomnje přesłapjeni.
Loni je so zarjadnistwo biosferoweho rezerwata Hornjołužiska hola a haty rozsudźiło kóždolětnje štom lěta sadźić. Po tym zo bě to loni kastanija su wčera – a to runje na dnju štoma – na rjanym arealu biotopoweho zwjazka w Kamjenej štom tohole lěta sadźili.
Kamjenej p. Rakec (aha/SN). Lětuši štom lěta je dołhošiškaty wjaz (Flatterulme). Jeho dalše wobstaće je wohrožene, lědma jeho hišće wuhladaš. Štom je hač do 40 metrow wysoki a steji pod dobrymi wuměnjenjemi hač do 500 lět. Hižo před lětstotkami bě wuběrne a drohotne drjewo w twarstwje jara požadane. Małe worješkowe płody so samo jako hojenski srědk w medicinje wužiwachu. Wjaz lubuje mokrotu a rosće blisko rěkow a hatow. Tež městna, kotrež su časćišo dlěje přepławjene, jemu nješkodźa.
Jako pak su w pózdnim srjedźowěku niwowe lěsy trjebili, zo bychu za skót dobre pastwišća měli, a jako su před dwěmaj lětstotkomaj tež běh rěkow a hrjebjow za intensiwniše ratarske wužiwanje regulowali, su so z niwowymi lěsami tež wjazy zhubili. Tuž tele hoberske štomy jenož hišće na mało městnach wuhladamy.
Choćebuz (HA/SN). Choćebuska zhromadźizna měšćanskich zapósłancow je so zawčerawšim posledni raz w nachilacej so wólbnej periodźe 2014–2019 schadźowała. W rozprawje informowaše měšćanostka Marietta Tzschoppe, zo je do radnicy list předsydy Domowiny Dawida Statnika dóšoł, z kotrehož móže so město jara wjeselić. Předsyda Domowiny je so w nim wutrobnje za to dźakował, zo je měšćanski parlament w měrcu nowe wustawki za spěchowanje serbskeje rěče a kultury wobzamknył. Narodna organizacija ma město za pućrubarja. W tym zwisku stołmači Tzschoppe wurazny dźak Dawida Statnika měšćanskim zapósłancam. Domowina skedźbnja w lisće zdobom na to, tež při wuwiću noweho jězora sewjernje Choćebuza ze wšelakimi serbskimi projektami na to we wustawkach zakótwjene dźiwać. „Budźemy so za to zasadźować“, měšćanostka rjekny.
Nětko jědźe bus šćěpjenja
Drježdźany. Sakska statna ministerka za socialne a škit přetrjebarjow Barbara Klepsch (CDU) zahaji přichodny štwórtk projekt „Bus šćěpjenja za Saksku“. Z tym kroči ministerstwo nowy, inowatiwny puć, zo by dorosćenych a młodostnych lěpje informował a lochce přistupne šćěpjenja poskićał. W přichodnych tydźenjach pojědźe bus předewšěm do powołanskich šulskich centrumow Sakskeje.
Wozjewjenje wo wólbach rady
Podstupim. Listowe wólby za nowu Radu za naležnosće Serbow w Braniborskej skónča so dnja 28. septembra w 9 hodź. Wothłosowanja woprawnjeni su k wólbam Krajneho sejma Braniborskeje wólbokmani Serbja. Próstwa wo zapisanje do wolerskeho registra ma so pisomnje hač do 21. septembra w běrowje wólbneho wuběrka podać. Wo tym je wólbny nawoda Jan Masnik hižo wutoru informował.
„Piwowe wino“ wuwili
Podhladny nócny wulět
Dźěwin. Pozdatnaj paduchaj staj zawčerawšim na pózdnim wječoru na puću mjez Dźěwinom a Slepom kedźbnosć dweju policistow zbudźiłoj. Na kromje puća 38lětna žona a 23lětny muž runje wšelake kable na awto nakładowaštaj, štož bě zastojnikam w tym času wězo podhladne. Po wšěm zdaću běštaj muž a žona na wšě 750 kilogramow ćežke izolowane kable něhdźe spakosćiłoj a chcyštaj je w škiće ćmy wotwjezć. Policistaj wobeju nachwilnje zaještaj a přećiwo nimaj přepytowanske jednanje padustwa z brónjemi dla zahajištaj. Młody muž měješe mjenujcy nóž při sebi, kiž móhł kóždy čas z kapsy wućahnyć, Zhorjelska policajska direkcija zdźěli. Hódnotu rubizny trochuja na něhdźe tysac eurow.