Kulow (AK/SN). Třeći twarski wotrězk Kulowskeje bydlenskeje štwórće Při Třělnišću medijam přizamknyć je tuchwilu jedne z twarskich ćežišćow města Kulowa. Tole zdźěli zastupowacy nawoda twarskeho wotrjada měšćanskeho zarjadnistwa Jurij Brösan. „Kónc meje ma wšitko tak daloko być, zo móža tam młode swójby twarić. Mokreho wjedra dla běchu twarske dźěła w minjenych tydźenjach ćežke a komplikowane. Lisćina twarskich projektow pak je hišće dlěša.
Při Kulowskej lěsnej kupjeli da město přichodne dny płoninu zalěsnić. Tam běchu wobstatk starych štomow podrězali. Za dohromady 13 000 eurow ma fachowa firma nětko nowe štomiki nasadźeć a wokoło nich škitny płót nastajić, zo njemóhła jim dźiwina zeškodźeć.
Kontrola hromadow chodojtypalenja loni w gmejnach zarjadniskeho zwjazka Při Klóšterskej wodźe ma znajmjeńša za Pančicy-Kukow lětsa daloko sahace konsekwency.
Pančicy-Kukow (SN/MWj). Cyłe nakładne awto połne stareho njerjada dyrbjachu wohnjowi wobornicy Pančic-Kukowa loni z hromady za chodojtypalenje wućahnyć. Zdźěla strašne wotpadki wotbyć je gmejnu tehdy něhdźe 1 000 eurow płaćiło. To so lětsa hižo stać nima. Předwčerawšim započachu gmejnscy dźěłaćerjo městno chodojtypalenja z masiwnym płotom wobdawać. Tón změje wosom metrow šěroke wrota. Na te wašnje budu 29. apryla w času wot 9 do 14 hodź. porjadnje kontrolować móc, što ludźo na hromadu mjetaja. Jenož w tychle mało hodźinach budźe w Pančicach-Kukowje móžno, stare hałzy a dalše přirodne drjewo wotbyć.
Što mamy hinak činić, zo by zazběh lětušeho Mjezynarodneho folklorneho festiwala „Łužica“ 22. junija w Budyšinje wjace měšćanow na Hród wabił? Z podpěru města su změny planowane, festiwalny flair na Hłownym torhošću dožiwić móc.
Myto wyše dotěrowane
Drježdźany. Swobodny stat je dotěrowanje Sakskeho myta bibliotekow wot dotal 4 000 na nětko 10 000 eurow zwyšił. Tak hódnoća mnohostronske dźěło a kompleksne wukony, zdźěli dźensa sakska ministerka za wuměłstwo dr. Eva-Maria Stange (SPD) w Drježdźanach. Dźěło bibliotekow je wjac hač posłužba. Je to zdobom kulturna, wědomostna, towaršnostna a socialna zamołwitosć.
Wirtuelna powołanska agentura
Krušwica. Zhorjelski wokrjes ma nětko wirtuelnu młodźinsku powołansku agenturu. Po lětomaj přihota su zamołwići dźěło internetneje platformy w Krušwicy dźensa oficialnje zahajili. Tam wěnuja so ludźom, młódšim hač 27lět, kotřiž žane powołanske abo studijne wotzamknjenje nimaja.
W manufakturje zaso awta twarja
Lěwica žada wjac wěstoty
Drježdźany. Lěwica namołwja sakske knježerstwo, žadać sej wot hórniskich zawodow wyše wěstotne zapołožki za renaturěrowanje. Kaž rozhłós MDR wozjewja, je za to dotal 33,5 milionow eurow předwidźanych. To ma wobswětowa ekspertka Lěwicy dr. Jana Pinka za přemało. Sakske hospodarske ministerstwo mjeztym pruwuje, hač dyrbi sej Sakska wjac wěstoty za renaturěrowanje žadać.
Rada starostow na „hłownej“
Choćebuz/Wojerecy. Rada starostow iniciatiwneje skupiny za serbske ludowe zastupnistwo Serbski sejm chce so na hłownej zhromadźiznje Domowiny přichodnu sobotu we Wojerecach wobdźělić. To připowědźi rěčnik gremija za Delnju Łužicu dr. Hartmut Leipner. Na zarjadowanju chce wón sam wo zaměrach rady starostow rozprawjeć.
Za žiwe statne rezerwy
Při pohrjebje kradnył
Wojerecy. Paducham po wšěm zdaću ničo swjate njeje. Póndźelu popołdnju pokradnychu njeznaći při Wojerowskim lěsnym pohrjebnišću tobołu z jězdźidła pochowanskeho předewzaća. Jeho wobsedźer w tym času runje kašć njeseše a njeboćičkeho tak k poslednjemu wotpočinkej přewodźeše. Tole je njeznaty šamale wužił a z njezamknjeneho awta tobołu hrabnył. W njej běchu wosobinske papjery a móšeń. Hódnotu rubizny trochuje wobsedźer na něhdźe 350 eurow.
Pytaja swědkow
Kamjenc. K wobchadnemu njezbožu, kotrež je so zawčerawšim krótko do 16 hodź. na Kamjenskej Wuchodnej hasy stało, pyta policija swědkow. Kolesowarka bě so před domom z čisłom 21c pěškej wuwinyła. Při tym wona tak njezbožownje padny, zo so na hłowje ćežko zrani. Z wuchowanskim helikopterom dyrbjachu ju do specialneje kliniki dowjezć. Njeznaty pěšk bě so z městna njezboža zminył. Policija pyta nětko wočiswědkow, kotřiž su podawk snano wobkedźbowali a móhli pokiwy k pytanemu pěškej podać. Informacije přijimuja pod telefonowym čisłom 03591/ 36 70.