Registruje samo zemjerženje

srjeda, 18. oktobera 2023 spisane wot:
Twarjenje zarjadniskeho zwjazka Při Klóšterskej wodźe w Pančicach-Kukowje njeje jenož běrowowy dom, ale wot najnowšeho takrjec tež wědomostna stacija. Tu w pincy je René Voigt z Lipšćanskeho Instituta za zemske systemowe wědomosće a dalnoslědźenje přewšo sensibelny seismograf instalował. Za projekt Astrocentrum Łužica přepytuja, hač je wulka zornowcowa plata tajka měrna, zo móhli něhdy Einsteinowy teleskop pod zemju natwarić. Seismograf kóždežkuli střasenje registruje. Samo zemjerženje w Japanskej hodźi so tule zwěsćić, René Voigt wuswětla. Měrjenski nastroj něhdźe poł lěta w Pančicach-Kukowje wostanje. Foto: Marian Wjeńka

Kritiske połoženje wostanje

srjeda, 18. oktobera 2023 spisane wot:

Połlětna rozprawa napjatu situaciju w Njeswačidle wuswětliła

Njeswačidło (JK/SN). Nic jenož zawjedźenje dopiki před dźesać lětami je na napjatym połoženju Njeswačanskeje gmejny wina. To wujasni so na wčerawšim posedźenju tamnišeje gmejnskeje rady. Komornica Liliane Wetzko poda rozprawu wo stawje lětušeho hospodarskeho plana po zakónčenju prěnjeho połlěta.

Tež hdyž je gmejna snadnje zadołžena, njemóže sej wulke skoki dowoleć. Financne wuhotowanje dosaha runje tak za winowatostne nadawki a najnuzniše naprawy za zaručenje porjada a wěstoty. Po słowach komornicy ma gmejna přemało dochodow z přemysłoweho dawka a přewjele najwšelakorišich nadawkow, kotrež druhdźe nimaja. W tym zwisku mjenowaše wosebje Njeswačanski park a hród. Tu měli wo móžnej kooperaciji ze ­susodnymi komunami k zachowanju a zdźerženju regionalneje kulturneje drohoćinki rěčeć.

Na zwučowanje prěnjeje pomocy je chór Meja wčera do Radworskeho „Słodeńka“ přeprosył. Frank Wowčer (2. wotprawa) je 15 wobdźělnikam do pomjatka zwołał, što maja činić, hdyž je něchtó zranjeny, hdyž je do womory padnył abo hdyž je někoho Boža ručka zajała. Tež prawe zawobalenje steješe na zwučowanskim programje. Foto: Marcela Wowčerjowa

Kirbsowy motiw z pozadkom

srjeda, 18. oktobera 2023 spisane wot:
Wopytowarjow Raduša witaja tele dny přećelne tołste stworjenja. Swójba Krüger je swój mosćik za čołmy z kirbsami a motiwami delnjoserbskeje drasty wuhotowała. Lědma jedyn padlowar tam nimo jědźe, bjeztoho zo by jónkrótny motiw fotografował. Přiwšěm skedźbnjeja kirbsy na dalši fenomen w Błótach. Často su mosćiki na kromje rěkow w priwatnym wobsydstwje, štož turisća často njewobkedźbuja. Tam tuž husto pozastawaja a sej přestawku popřeja. Kirbsy tuž nětko nachwilnje tajki přihódny „prózdny blečk“ wobsadźeja. Foto: Peter Becker

Krótkopowěsće (18.10.23)

srjeda, 18. oktobera 2023 spisane wot:

Festiwal pod nowej režiju

Chrósćicy. Běrtlk lěta po mjezynarodnym folklornym festiwalu je přizwolenje srědkow ze załožby dóšło – tak zwěsćichu wčera wurunanu financielnu bilancu. Marko Kowar, lětdźesatki dołho předsyda přihotowanskeho wuběrka, złoži „politiskeje hygieny w Serbach dla“ funkciju, wšako je mjeztym předsyda załožboweje rady. Naslědnistwo budu po změnje strukturow gremija rjadować.

Na A 4 wokołopuć přez Wóspork

Budyšin. Krótkodobnje je Awtodróhowa towaršnosć Zwjazka wčera nawječor wo zawrjenju wujězda Budyšin-wuchod na A 4 do směra na Zhorjelc hač do pjatka informowała. Dokelž w Budyskej wokolinje žane tafle na to njeskedźbnjachu, dyrbješe dźensa rano tójšto šoferow po awtodróze wokołopuć přez Wóspork na so wzać, zo bychu swój cil docpěli.

Přezmjezne plany za železnicy

Rybičkowe całty při „Paradizu“

wutora, 17. oktobera 2023 spisane wot:
Wjesny młodźinski klub Sernjany přeprosy zańdźenu sobotu wot dopołdnja lubowarjow sušeneje ryby a rybičkoweje całty k wjesnemu hatej při „Paradizu“. Po sylnym dopołdnišim dešću so wot připołdnja słónčko směješe a dobra nalada knježeše wosebje mjez młodymi wopytowarjemi, kotřiž so ze zajimom wulkim karpam wěnowachu. Tute běše młodźinski klub na skazanku z Němskich Pazlic do Sernjan přiwjezł, zo by je čerstwje zarězane poskićił. Popołdnjo wuklinča při rjanej rozmołwje ze słódnej praženej kołbasku abo steakom. Foto: Anja Nowakowa

Na Maćičnu akademiju

wutora, 17. oktobera 2023 spisane wot:
Budyšin. Po přestawce korony dla přeprošuje stawizniska sekcija Maćicy Serbskeje zaso na swoje zjawne přednoški. Na žurli Budyskeho Serbskeho domu porěči štwórtk, 19. oktobra, w 19 hodź. Jan Malink na temu: „Hadam Bohuchwał Šěrach – pčołar, wučbnicar, stawiznar a farar.“ Lětsa spomina so na 250. posmjertniny Hadama Bohuchwała Šěracha, 2024 na jeho 300. narodny dźeń. Jako pčołar doby sej ze swojimi wotkryćemi europsku sławu. Tola tež na serbskim cyrkwinskim a kulturnym polu běše nimoměry aktiwny. Přednošk budźe w serbskej rěči.

Městnosć z wosebitosćemi

wutora, 17. oktobera 2023 spisane wot:

W Barće nastanje hač do 2026 nowa wyša šula za 300 šulerjow

Bart (CS/SN). Symboliski prěni zaryw za nowu wyšu šulu bě wčera w Barće. Z něhdyšeje Bartskeje zakładneje šule ma hač do februara 2026 dwučarowa wyša šula za 300 šulerkow a šulerjow nastać. Za to dotalny šulski kompleks přetwarja a saněruja a nimo toho dwě nowej twarjeni natwarja. W nimaj zaměstnja fachowe kabinety, zarjadnistwo, jědźernju a kuchnju. Foyer ma jako zwisk mjez starym a nowym dźělom fungować.

Projekt płaći dohromady 18,9 milionow eurow. Z toho je 9,9 milionow eurow spěchowanskich srědkow z programa za šulsku infrastrukturu. Z tym, zo je Malešanska gmejna trěbnu ležownosć přewostajiła je wona projekt hakle zmóžniła. Hižo hotowa je nowa sportownja, kotruž wot februara 2023 wužiwaja. Po zakónčenju wšitkich dźěłow ma so wona harmonisce do cyłkowneho kompleksa zarjadować a wšěm šulerjam krótke puće zmóžnjeć.

20. raz w Konjecach swjećili

wutora, 17. oktobera 2023 spisane wot:

Konjecy (jb/SN). Party němsko-serbskeho přećelstwa (DSF) je mjez tudyšej młodźinu chětro znata a přiwabja stajnje zaso mnoho hosći. Mjeztym hižo 20 lět wuhotuje ju młodźinski klub Konjecy-Šunow. Tak běchu so tamniši angažowani młodostni tež lětsa zaso wo kreatiwne wuhotowanje městnow k rejowanju, wo ćělne derjeměće a pisany hudźbny poskitk postarali. Wotpowědnje wosebitemu jubilejej přewjedźechu lětušu party pod hesłom „Jězba přez DSF-galaksiju“.

Hižo pjatk móžachu so hosćo na wustup znateje serbskeje hudźbneje skupiny „Holaski“, ke kotrejž słušeja Dónatec bratřa z Chrósćic a Kito Mark z Noweho Łusća, wjeselić. Zahrali su woni wšelke spěwy ze swójskeho repertoira, mjez druhim tež někotre z nowych spěwow, kotrež běchu lětsa hakle nastali. Zdobom pak běchu „Holaski“ tež z mnohostronskimi coverami němskich a jendźelskich titulow publikum cyły wječor derje zabawjeli a k rejam pohnuli.

Dźěłarnička z wuběrnymi motiwami

wutora, 17. oktobera 2023 spisane wot:
W Lubinje zetka so minjeny kónc tydźenja dźewjeć ambicioněrowanych fotografow na fotowu dźěłarničku. Wobdźělnicy pochadźachu z regiona mjez Choćebuzom a Berlinom. Organizowało je zarjadowanje Šula za delnjoserbsku rěč a kulturu w Choćebuzu, při čimž je Caroline Galkow z Lubina jich sobu podpěrała. Tema dźěłarnički bě „Hwězdy Lubina“, potajkim wosebitosće, kotrež móža sej zajimcy w měsće wotkryć. Nimo hrodu a měšćanskeje murje słuša k tomu tež bajowa figura lubosćinskeje bohowki Liuby. Heike Jorcik z Lubina bě jako model Liuba k dispoziciji. Kalawski fotograf Matthias Nerenz je sej historisku drastu zwoblěkał. Tajku měješe tehdy tež fotograf Hermann Plog, kiž w Kalawje před něhdźe 100 lětami skutkowaše. Tak wotkry so wobdźělnikam dźěłarnički wuběrny motiw. Foto: Peter Becker

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND