Dobry staw přihotow zwěsćili

pjatk, 12. awgusta 2016 spisane wot:

Runje hakle je Kamjenska Domowinska župa „Michał Hórnik“ projekt wuspěšnje zakónčiła, to hotuje so na dalšej naročnej zarjadowani.

Nowa Wjeska (SN/JaW). Kamjenska župa je projektne dny za dźěći w Hornim Hajnku, kotrež je zhromadnje z Budyskej a Wojerowskej župu přewjedła, wuspěšnje zakónčiła. Wotpowědny pozitiwny bě rezimej regionalneje rěčnicy Ka­thariny Jurkoweje na wčerawšim wuradźowanju předsydstwa w Nowej Wjesce. „Mějachmy wšědnje něhdźe 40 do 50 dźěći. Zajimawe běchu rozmołwy z wučerjemi, a móžachmy so wo rěčnym stawje dźěći wobhonić“, rozłoži regionalna rěčnica. Zarjadowanje bě zdobom dobre wabjenje za župu a móhło styki k dalšim župam přisporić. Kritisce Jurkowa přispomni, zo njebu wo projektnych dnjach dosć rozprawjane. Wozjewja tuž hišće něšto w časopisu třěšneho zwjazka Naša Domowina, wona připowědźi.

Z domiznu a tradiciju zwjazany

štwórtk, 11. awgusta 2016 spisane wot:

Na 15. Krabatowym swjedźenju poskića bohaty a wotměnjawy program

Kulow (SN/MWj). Njebudźe to jenož jedyn z najwjetšich, ale tež jedyn z najzajimawšich lětušich łužiskich kulturnych podawkow. 15. Krabatowy swjedźeń wotměje so wot jutřišeho do njedźele w Kulowje. Za njón su organizatorojo njewšědnje bohaty a wotměnjawy program zestajili, kotryž swědči wo tym, zo je swjedźeń z domiznu a tradiciju zwjazany.

Na zahajenju jutře, pjatk, wot 18 hodź. na torhošću wobdźěli so mjez druhim garda Uskokow ze Žumberakskeho re­giona, domizny Jana Šadowica. Pozdźišo přizamknjetej so modowa přehladka a nakupowanska nóc.

Znowa wulki narok na krónu

srjeda, 10. awgusta 2016 spisane wot:

Na žurli Hórnikoweho domu na Chróšćanskej farje je wjesne towarstwo Domizna­ wčera wječor započało lětušu krónu za žnjowy dźakny swjedźeń w Torgauwje wić.

Chrósćicy (JK/SN). Po tym zo běchu so Chróšćenjo loni wuspěšnje na wubědźowanju wo najrjeńšu žnjowu krónu Sakskeje w Sebnitzu wobdźělili, steja lětsa před nowym wužadanjom, hdyž póńdźe wot 13. do18. septembra w Torgauwje na sakskej krajnej domchowance wo najrjeńšu krónu lěta 2016.

Podawk historiskeho wuznama

srjeda, 10. awgusta 2016 spisane wot:

Na Njepilic statoku prěni słownik slepjanšćiny předstajili

Dieter

Redo je

nastaće

Slepjanskeho słownika sylnje spěchował.

Slepjanscy Serbja maja swój słownik. Minjeny pjatk su na Rownjanskim Njepilic statoku swjatočnje prezentowali nowostku „Kak to jo było – 1 000 Slěpjańskich słowow“. W lawdaciji wuzběhny wědomostnik Serbskeho instituta dr. Fabian Kaulfürst wažnosć publikacije. „Zwjetša wuchadźeja słowniki za wulke a zjawne rěče, mjenje za dialekty abo narěče. Runje tohodla je předležacy słownik wulkotna wěc, wšako su w nim prěni raz zhromadźene słowa regionalneje rěče.“

Zdobom hódnoćeše Kaulfürst prócowanja mnohich wobydlerjow Slepjanskeho regiona, kotřiž běchu na iniciatiwu towarstwa Njepilic dwór započeli zběrać wopřijeća w slepjanšćinje. Tak zrodźi so myslička, je w spisanej formje naslědnym generacijam zachować. To bě wužadanje a narok tež župje „Jakub Lorenc­Zalěski“. Župan Manfred Hermaš je so na tym polu wosebje angažował.

Załožba podpěru wotpokazała

Rěč, narěč abo regiolekt?

srjeda, 10. awgusta 2016 spisane wot:

Přewažny dźěl wopřijećow słownika slepjanšćiny su zezběrali čłonojo towarstwa Njepilic­ dwór, wosebje předsyda towarstwa Manfred Nikel a Dieter Redo. Dieter Redo wě so hišće derje na to dopomnić, kak so tehdy schadźowachu a słowa hromadźić započachu. Měsačnje jónu so wot lěta 2005 zetkachu, zo bychu za wěcownikami, kajkostnikami a słowjesami pytali. Su narěčeli woby­dlerjow wsow Slepjanskeho regiona. Dokelž pak so hižo telko njeserbowaše, bě ćežko, słowa namakać. Jako spomóžne wopoka­zachu so Slepjanske kantorki. Jich Slepjanske spěwy a aktiwity, namakać dalše a njeznate spěwy su pomhali, tójšto zabytych słowow zaso wotkryć a aktiwizować.

Serbski festiwal w Janšojcach

pjatk, 05. awgusta 2016 spisane wot:

Před 25 lětami nasta župa Delnja Łužica po zjednoćenju župow Choćebuz, Gubin-Baršć, Kalawa-Lubin a Grodk. Hižo 70 lět dźěła Domowina w Braniborskej za zachowanje a zesylnjenje serbskeje rěče a kultury. Jubilejej stej dobry zakład, festiwal serbskeje kultury w Delnjej Łužicy organizować. A tón wotměje so 20. a 21. awgusta w Janšojcach.

Dujerska hudźba a „šćipaty“

póndźela, 01. awgusta 2016 spisane wot:

Rowno (JoS/SN). Złokomorowscy dujerjo hudźachu k lětnjemu swjedźenjej na Njepilic statoku kaž něhdy na wjesnych swjedźenjach. A přichwatani hosćo, połni wočakowanjow, njebuchu přesła­pjeni.

Rownjanske towarstwo Njepilic dwór bě přeprosyło, dźak prajić wšitkim pomocnikam a podpěrarjam wokoło zarjadowanjow na statoku. Hač běchu to domjace swinjorězanje, dworowy swjedźeń, kermuša abo camprowanje, wotsamo so ani tam ničo njewjerći.

Wšitkim próstwam přihłosowali

štwórtk, 28. julija 2016 spisane wot:

Braniborske ministerstwo za wědomosć, slědźenje a kulturu wočakuje wot Domowiny stejišćo nastupajo próstwy wo pruwowanje přisłušnosće k serbskemu sydlenskemu rumej.

Choćebuz (HA/SN). Oficialnje zapisany serbski sydlenski rum Braniborskeje budźe w přichodźe wjetši. 27 komunow we wokrjesach Sprjewja-Nysa, Hornje Błó­ta­Łužica a Dubja-Błóta kaž tež bjezwo­krje­sne město Choćebuz su so k tomu wu­znali.

Na zakładźe lěta 2014 nowelěrowa­neho Serbskeho zakonja Braniborskeje mějachu dalše komuny w historisce dwurěčnych kónčinach móžnosć, stajić próstwu wo pruwowanje přisłušnosće k serbskemu sydlenskemu rumej. Z cyłkownje 34 gmejnow a městow je ministerstwo za wědomosć, slědźenje a kulturu hač do kónca meje tajke próstwy dóstało. Mjez nimi su tež tak wažne města kaž Zły Komorow, Baršć a Gubin. W třoch padach – nastupajo gmejnu Łukojce kaž tež měsće Lubin a Kalawu – je pruwowanska procedura mjeztym wuspěšnje zakónčena.

Zajim překwapja

pjatk, 22. julija 2016 spisane wot:

Ze sakskim ministerskim prezidentom je Domowina dotal jednała, tež z braniborskim. To so słuša, wšako wupřestrěwa so serbski sydlenski rum po woběmaj zwjazkowymaj krajomaj. Bjezdwěla je adjektiw „historiski“ woprawnjeny, hdyž rěčimy wo wčerawšej rozmołwje Domowinskeje delegacije z čěskim premierom ­Bohuslavom Sobotku. Knježerstwowy šef susodneho kraja zajimuje so za naležnosće-starosće małeho ludu, kotryž je z Prahu a Čěskej hižo přez lětstotki zwjazany. Tajki zajim překwapja. Po zetkanjach ze Serbam přichilenymi parlamentownikami a senatorami minjene lěta je z wčerawšim dnjom nowa kwalita serbsko-čěskeje wzajomosće docpěta.

Wzajomosć budźemy tež trjebać, wšako su wo temje brunica, kotraž je hižo w Drježdźanach a Podstupimje rólu hrała, tež wčera w Praze rěčeli. Wuznamny po­dawk ma tuž swój pozadk. Axel Arlt

Nadźiju na serbsku rěč njespušćić

srjeda, 13. julija 2016 spisane wot:

Na małej swjatočnosći składnostnje „sławneho jubileja“ Wochožanskeje Domowinskeje skupiny předsyda Domowiny Dawid Statnik w swojich postrownych słowach wobžarowaše, zo njeje serbska rěč we wsy hižo prezentna. „Ale, štož wostanje, hdyž rěč dźe, je čłowjek. A tam, hdźež je čłowjek, móžeš wo stawiznach rěčeć. A hdźež su stawizny, je domizna“, Statnik mjez druhim rjekny. Takle dźa­kowaše so wón za wulki angažement sku­piny wosebje při hajenju serbskich nałožkow w holanskej kónčinje a wu­zběhny, zo tež Wochožanska drasta k tomu­ słuša. Předsyda Domowiny so nadźija, zo přidruži so jej snadź tež zaso rěč, kotruž móhli ludźo nawuknyć. „Sće-li na tym dypku, da smy hnydom na městnje a wam pomhamy – chcemy was pod­pěrać.“

Serbska debata

nowostki LND