Zarunaja přidatne wudawki
Drježdźany. Kóžda sakska komuna w serbskim sydlenskim rumje dóstanje za přidatne wudawki dwurěčnych napisow abo přełožkow dla wot 2019 kóžde lěto 5 000 eurow. Knježerstwo je srědki w nowym etaće zaplanowało, zdźěli předsydka serbskeje rady Sakskeje Marja Michałkowa, powołaca so na wosobinsku informaciju ministerskeho prezidenta Michaela Kretschmera (CDU).
Wuwzaćne rjadowanje ratarjam
Drježdźany. Hladajo na hižo dlěje trajacu suchotu dóstanu sakscy ratarjo dowolnosć, swoje jako ekologiske prioritne woznamjenjene ležownosće za picu abo jako direktnu pastwu za skót wužiwać. Wuwzaćne rjadowanje płaći wot 1. julija, zdźěli dźensa sakske statne ministerstwo za wobswět a ratarstwo w Drježdźanach. Chcedźa-li burja naprawu wužiwać, maja woni to do toho na wotpowědnych zarjadach přizjewić.
Dóstanu lětsa wjace pjenjez
Budyšin. Z wernisažu wotewru jutře, pjatk, w 19 hodź. w Budyskim Kamjentnym domje wustajeńcu Drježdźanskeho molerja a grafikarja Manfreda Eckelta. 1947 rodźeny studowaše dźiwadłowe molerstwo a pozdźišo molerstwo a je wot toho časa swobodnje skutkowacy wuměłc. Pod hesłom „Puće k swětłu“ wustaja wón w Kamjentnym domje wulkoformatowe wolijowe wobrazy, kotrež so ze Starym zakonjom zaběraja, kaž tež krajinowe wobrazy a rysowanki. Přehladka je hač do 24. awgusta stajnje wot póndźele do pjatka we wotewrjenskim času Kamjentneho domu přistupna.
Dobrančan koncertuje
Kloster Zinna. Z Dobranec pola Hodźija pochadźacy Johannes Krahl, absolwent Serbskeho gymnazija Budyšin, koncertuje sobotu, 23. junija, w 17 hodź. w cyrkwi swjateje Marije w klóštrje Zinna pola Jüterboga. 18lětny prezentuje njewšědny zwukowy spektrum tamnišich Baerowych pišćelow a hraje mjez druhim twórby Johanna Sebastiana Bacha. Krahl je hižo wjacore mjezynarodne dorostowe wubědźowanja dobył.
Nakładne awto přećežke było
Čorny Hodler. Zastojnicy wobchadneje kontrolneje słužby přepruwowachu zawčerawšim popołdnju na Čornohodlerskim přemysłownišću nakładne awto a jeho 73lětneho šofera. Na jeho jězdźidle běchu metalowe wotpadki nakładowane, wón pak njeměješe žanežkuli papjery za to. Dokelž so Lkw chětro přezhibowaše, dyrbješe šofer na wahu zajěć. Tam so wukopa, zo bě nakładne awto nimale 800 kilogramow přećežke, potajkim wjace hač 20 procentow. Dale jěć wone tak njesmědźeše.
Róžant (AK/SN). „Carpe diem“ rěka napis, kotryž ma Tilo Žur w swojim domje w Róžeńće wisajo. „Wužiwaj dźeń,“ to je za njeho wšědna motiwacija. Wot kónca meje je 49lětny – spřisahany wot sudnicy na Kamjenskim zarjadniskim sudnistwje Susanny Kühnel – zastupowacy změrc w pjeć gmejnach zarjadniskeho zwjazka Při Klóšterskej wodźe. Jako naměstnik je wón loni spřisahanemu změrcej Eduardej Luhmannej ze Smjerdźaceje poboku. „Chcu čestnohamtske dźěło skrućić a so na dobro towaršnosće zasadźeć“, Róžeńčan podšmórnje.
K 100. posmjertnym narodninam Jurja Brězana před lětomaj su w Budyšinje hižo raz rozmyslowali, kak měli jeho w sprjewinym měsće počesćić. Wčera so z naležnosću znowa zaběrachu.
Budyšin (CK/SN). Spisowaćel Jurij Brězan měł so w měsće a w měšćanskim wobrazu sylnišo česćić, namołwješe zapósłanča zwjazkoweho sejma Caren Lay (Lěwica) na wčerawšim posedźenju Budyskeje měšćanskeje rady.
Dóstanu nowu kubłarku
Radwor. Witaj-skupina Radworskeje pěstowarnje „Marja Kubašec“ změje wot awgusta zaso serbsku maćernorěčnu kubłarku. To zdźěli wjesnjanosta Wincenc Baberška (CDU) Serbskim Nowinam, powołujo so na zdźělenku nawodnicy pěstowarnje Birgit Quindt. Kubłarka je wotpowědne zrěčenje podpisała. Nowowobsadźenje bě trěbne, po tym zo bě wjelelětny pěstowar w meji wupowědźił.
Z nowym předsydu
Wojerecy. Měšćanski zwjazk Wojerowskeje Lěwicy ma noweho předsydu. Kaž zwjazk na swojej internetnej stronje wozjewja, su jeho čłonojo minjeny kónc tydźenja Andréja Kocha do zastojnstwa wuzwolili. 30lětny Wojerowčan přewozmje předsydstwo wot Marcela Rittera, kiž bě je z priwatnych přičin złožił. Budźe pak dale w předsydstwje dźěłać.
Twarja naduwanske brónje