Woda Sprjewje budźe čisćiša

wutora, 30. meje 2017 spisane wot:
Připrawa k rjedźenju wody w Bórkhamorje poněčim rosće. Prěnje kontejnery tam hižo steja. W nich ma so železowy hydroksid wotsadźić. Čistu wodu potom do Małeje Sprjewje wróćo wjedu. Zerzawe błóto porno tomu z nakładnymi awtami wot­wjezu a zrumuja. Nazymu ma připrawa hotowa być. Potom chcedźa sto litrow wody na sekundu do připrawy klumpać. Při tym so wšědnje hač do 600 kilogramow železo­weho hydroksida nahromadźi. Předewšěm wokoło Grodka ma so tole widźomnje wuskutkować: Woda Sprjewje budźe zaso čisćiša. Foto: Jost Schmidtchen

Krótkopowěsće (30.05.17)

wutora, 30. meje 2017 spisane wot:

Erwin Sellering wotstupił

Schwerin. Ministerski prezident Mecklenburgsko-Předpomorskeje Erwin Sellering (SPD) je strowotniskich přičin dla wšitke zastojnstwa złožił. Tole zdźěla statna kenclija w Schwerinje. Přičina je dospołnje njejapcy zwěsćeny rak lymfowych žałzow. Za swoju naslědnicu je Sellering zwjazkowu swójbnu ministerku Manuelu Schwesig namjetował.

Dešć woheń zhašał

Choćebuz. Ćežke njewjedro je dźensa wulki woheń w Luboraskej holi sewjernje Choćebuza zhašało. To zdźěla braniborske nutřkowne ministerstwo. Sylne zliwki běchu płomjenja zhašeli. Woheń bě wčera na něhdyšim wojerskim zwučo­wanišću wudyrił a so spěšnje rozšěrił. Wobornicy pak njesmědźachu stareje municije dla na teren.

Thomas Tuchel woteńdźe

Dortmund. Borussia Dortmund je swojeho trenarja Thomasa Tuchela pušćiła. Jeničce tři dny po dobyću pokala DFB informowaše Tuchel dźensa přez Twitter wo kóncu zhromadneho dźěła z koparskim ligistom. „Sym dźakowny za dwě rjanej lěće połnej dožiwjenjow a rjanych podawkow. Škoda, zo to dale njeńdźe. Přeju klubej wšo dobre.“

Móhło wjace być

póndźela, 29. meje 2017 spisane wot:
Zo zamóža čłonojo Serbskeje murje rjany serbski spěwny wječor organizować, zasłuža sej wulke připóznaće. Štóž je sobotu w Jaseńcy był, je widźał a słyšał, kak zahoriće młodźi ludźo znate a nowše serbske pěsnje spěwaja. A z něhdźe 50 wopytowarjemi su so wočakowanja organizatorow spjelnili. Wězo bě tónle wječor hłownje na serbskich młodostnych wu­směrjeny a publikum bě tež we wotpowědnej starobje. Zo pak ani jenički zajimc w trochu zrališej starobje přišoł njeje, žno je mje trochu zadźiwało. Hižo w Jaseńcy samej dźě su mnozy, kotřiž móhli sobu spěwać. Ideja za tajkile podawk a trěbne přihoty na njón bychu sej zawěrno toho abo tamneho staršeho wopytowarja zasłužili. Na te wašnje by so młodostnym wěstosć dała, zo so jich prócowanja jenož wot jich starobneje skupiny njehódnoća, ale tež wot dalšich, kiž sej tajkile angažement wažić wědźa. Bianka Wjeńcyna

Mejski swjedźeń w pěstowarni

póndźela, 29. meje 2017 spisane wot:
Hnydom tři mejske kralowske pory mějachu minjenu srjedu w Ralbicach. Na zakładnej a wyšej šuli je meja padnyła, nimo toho wotměchu tež dźěći pěstowarnje „Dr. Jurij Młynk“ ze swojimi kubłarkami, staršimi, dźědami a wowkami rjany mejski swjedźeń. Tam bě Robert Měrš jako prěni wjeršk docpěł a wuzwoli sej Saruh Obstec za mejsku kralownu. Wšitke holcy předšulskeje skupiny běchu w narodnej drasće a z hudźbnym přewodom Měrćina Weclicha poda so na to 13 porow spěwajo po wsy. Foto: Alfons Handrik

Po mejemjetanju zhromadnje wjele spěwali

póndźela, 29. meje 2017 spisane wot:

Hórki (KJu/SN). Štóž je sobotu popoł­dnju přez Hórki jěł, měješe zaćišć, zo bě cyła wjes na nohach. Tójšto ludźi bě přichwatało na mejemjetanje, kotrež za­hajichu popołdnju w swjedźenskim stanje z kofejom a tykancom a pisanym programom wjesnych dźěći. Wone běchu do toho mały program nazwučowali, w kotrymž móžeše kóždy na instrumenće abo na hinaše wašnje swoje talenty pokazać. Nowosć bě, zo steješe stan lětsa prěni raz při wohnjowobornej gratowni. Wottam ćehnjechu wšitcy zhromadnje k meji wosrjedź wsy.

Při napřemoběhu dźěći wo wjeršk bě Pascal ­Wehnert najspěšniši a wuzwoli sej ­Sophie Matješkec za swoju kralownu. Mejski kral młodźiny bě Chrystof Sćapan,­ jeho kralowna Rebecca Wjenkec. Po tym ćehnjechu pory młodostnych – dohromady bě jich sydom a holcy běchu narodnu drastu woblečene – kaž tež dźěći­ k stanej, hdźež sej zarejowachu.

Policija (29.05.17)

póndźela, 29. meje 2017 spisane wot:

Žiwy płót so palił

Pančicy-Kukow. Jenož krótki puć mějachu dobrowólni wobornicy Pančic-Kukowa, jako jich minjeny pjatk wječor k hašenju wołachu. Na Dróze Ćišinskeho blisko tankownje bě 46lětny wobydler njerodź z pomocu płunoweho palaka wotstronił. Při tym so suche hałzy žiweho płota zapalichu, tak zo so płomjenja po dołhosći jědnaće metrow rozpřestrěchu. Muž a jeho 14lětna dźowka spyta­štaj je podusyć, při čimž so holca snadnje zrani. Wobornicy přijědźechu z třomi jězdźi­dłami a cyłkownje 16 kameradami, kotřiž mějachu woheń spěšnje pod kontrolu. Wěcnu škodu trochuja na něhdźe 3 000 eurow.

Lěsna kupjel nětko zaso přistupna

póndźela, 29. meje 2017 spisane wot:
Kulow. Wot minjeneho pjatka je Kulowska lěsna kupjel za wopytowarjow zaso wotewrjena. Přistupna je wona wotydźenja wot 13 do 20 hodź., sobotu, njedźelu a swjate dny kaž tež za čas lětnich prózdnin wšědnje wot 11 do 20 hodź. Zastup płaći za dźěći euro, za šulerjow a studentow 1,50 eurow a za dorosćenych dwaj euraj. Dale je móžno sej ­lětny lisćik abo tež dobropisy kupić. W lětnich prózdninach přewjeduja runja zašłym lětam zaso płuwanske kursy. Dale móža so zajimcy w Kulowskej lěsnej kupjeli za wukubłanje na wuchowanskeho płuwarja přizjewić.

Dobru zhromadnosć hajili

póndźela, 29. meje 2017 spisane wot:

Skupina Serbska murja zabawny spěwny wječor organizowała

Jaseńca (BW/SN). Młódne hłosy serbskich holcow a hólcow běchu sobotu wječor z Jasčanskeho kulturneho domu „Bjesada“ słyšeć. Tam bě skupina Serbska murja na zabawny spěwny wječor přeprosyła. Něhdźe połsta młodostnych z Pančic-Kukowa, Chrósćic, Noweje Wjeski a mnohich druhich kónčin bě přišło, tak zo je so tele wočakowanje spjelniło, rjekny­ jedyn z hłownych organizatorow Pětr Dźisławk z Chasowa.

Tež maćerje w narodnej drasće byli

póndźela, 29. meje 2017 spisane wot:

Dlěši čas njeběchu w Sernjanach nałožk stajenja a mjetanja meje hajili, doniž njejsu so před lětomaj někotre tamniše młode serbske swójby wo wozrodźenje starali.

Sernjany (aha/SN). Termin mejemjetanja wučinichu sej na sobotu po Božim spěću. Minjenu sobotu mjeztym třeći raz su wjacore młode maćerje swoje dźěći narodnu drastu zhotowali. Krasny bě to Sernjančanam napohlad, hdyž poda so dźesać porow zaso pod hudźbnym přewodom Měrćina Weclicha na nawjes před hosćencom. Najmłódša w narodnej drasće bě hakle dwulětna Pia Hebestreitec ze swojim wo lěto staršim přewodnikom Lucom Haufu.

Prjedy hač meja padny, předstajichu wšitke pory zhromadnje – tež někotre maćerje běchu so narodnu drastu woblekli – spodobny program z tradicional­nymi rejemi a žnějachu mjez wjesnymi připosłucharjemi wulke připóznaće, jako předstajichu mjez druhim Šewca, Katyržinku a Stup dale. Po tym zo bě 22 metrow­ wysoki mejski štom padnył, docpě­ sydomlětny Matej Kober jako prěni­ jeho wjeršk ze serbskej chorhoju. Za mejsku kralownu wuzwoli sej wón šěsćlětnu ­Saruh Obstec.

Při wulkotnych wjedrowych wuměnjenjach je kónc tydźenja něhdźe 52 000 ludźi Budyske nalěćo wopytało. Najwjetši swjedźeń sprjewineho města přiwabi tuž wjace zajimcow hač tamne lěta. Wo serbski podźěl postarachu so mjez druhim Chróšćanscy muzikanća,­ kapała Horjany a tule Smjerdźečanska rejwanska skupina. Foto: Carmen Schumann

nowostki LND