Kaž za čas NDR sy so sobotu na terenje firmy AKF na Drježdźanskej dróze w Budyšinje čuł – a sy to we wěrnym zmysle słowa čuchać móhł. Sta mopedow rozšěrjachu hobersku bencinowu mróčel z dwutaktoweje měšeńcy.
Budyšin (CS/SN). Hižo třeći raz zetkachu so přećeljo dwukolesoweje techniki z časa NDR. Tele zetkanja wotměwaja so stajnje spočatk a kónc sezony. Kaž organizator Alexander Kalkbrenner rjekny, je zajim za zetkanje lěto a wjetši. Po zakónčenju wón sobotu zdźěli, zo bě dohromady 800 jězdźidłow z něhdźe 1 500 hosćimi přijěło. Mjez nimi běchu někotři z Lipska abo ze susodneje Braniborskeje. Najdlěši puć měješe wodźer motorskeho typa AWO, kiž bě ze Šwicarskeje přijeł.
Slepo (JoS/SN). Připowědźene nalětnje wjedro je kónc tydźenja syły ludźi do Slepjanskeho Serbskeho kulturneho centruma (SKC) wabiło. Tam wopokazachu so jubilejne 20. jutrowne wiki jako woprawdźity wopytowarski magnet. Wjace hač 30 debjerjow z cyłeje Łužicy wot Budyšina hač do Błótow prezentowaše swoje wuměłstwo.
W srjedźišću stejachu wězo tradicionalne serbske mustry na pisanych jejkach, ale tež přirodne motiwy a dalše kreacije sy wobdźiwać móhł. Rainer Grosa ze Sprjejc, Kurt Pluta z Běłeje Wody a Hubert Bartsch z Rěčic běchu takrjec mištrojo škrabanskeje techniki. Nimo nich běchu tohorunja někotři dobyćerjo lětušeho wubědźowanja wo najrjeńše serbske jutrowne jejko pódla.
Budyšin (SK/SN). Serbske temy steja dale na dnjowym porjedźe Budyskeho kluba k zachowanju rěče. Na to su so čłonojo kluba na swojej wólbnej zhromadźiznje dojednali. „Za nas je samozrozumliwe, zo wěnujemy so serbskej rěči a literaturje. Zo smy to dotal zdokonjeli, bě nam wšěm na wužitk“, rjekny předsyda kluba Diethold Tietz.
Nimale dźesać lět jako zapisane towarstwo dźěłacy klub je w tym času wjace hač 500 přednoškow wo rěčnej politice, kulturje a literarnych stawiznach wobydlerstwu města poskićił. Mjez referentami běchu tež znaći serbscy wědomostnicy a kulturnicy, kaž prof. Dietrich Šołta, Ludmila Budarjowa a dr. Beata Brězanowa.
Na čole towarstwa stejitaj Diethold Tietz jako předsyda a Sieghard Kozel jako městopředsyda. Wón wobžarowaše, zo nimamy w Serbach tak prawidłownje a ze substancu do zjawnosće skutkowacy cyłk spěchowarjow rěče. „Runje Serbja bychu to najbóle trjebali.“
Kruch Bratrowstwa wuspěšny
Kulow. Dźiwadłowa skupina Bratrowstwa je wčera inscenaciju „Jědźk a lěnjoch“ na Kulowskim Starym dwórnišću pokazała. Zdobom bě to poslednja pokazka wuspěšneho krucha w režiji Měrka Brankačka. Na wšitkich jědnaće předstajenjach běchu žurle derje pjelnjene, rjekny předsydka Bratrowstwa Sonja Hrjehorjowa. Přichodnu inscenaciju předstaja za dwě lěće.
Nowa brošurka tež delnjoserbska
Lubnjow. Lubnjowski biosferowy rezerwat ma nowu informacisku brošurku. W njej njepodawaja zajimawosće jenož w němskej a jendźelskej, ale nětko tež w pólskej a delnjoserbskej rěči. Braniborski wobswětowy minister Jörg Vogelsänger (SPD) a nawoda rezerwata Eugen Nowak staj brošurku minjeny tydźeń předstajiłoj, informuje rezerwat. Domowina bě do projekta zapřijata.
„Lausitziale“ zahajena
Zhorjelc/Žitawa (AnB/SN). Město Žitawa móže so po dźesać lětach zaso na Gerharta Hauptmannowym dźiwadle wobdźělić. Zhorjelski wokrjesny sejmik je srjedu we wulkej přezjednosći tomu přihłosował, zo wokrjes dźesać procentow swojich podźělow na kulturnym zawodźe městu w třikrajowym třiróžku přenjese. Hižo tydźenja bě Žitawska měšćanska rada znowapřistup k dźiwadłowej towaršnosći wobzamknyła.
Prózdnych kasow dla bě komuna swój čas nuzowana była, swoje podźěle wokrjesej přewostajić. Tuchwilu stej jenož wokrjes, ze 70 procentami podźělow, a město Zhorjelc, 30 procentow, towaršnikaj dźiwadła na dwěmaj stejnišćomaj. Nětko je předwidźane, zo płaći Žitawa lětsa za swójski podźěl 106 900 eurow, klětu budźe to 231 700 eurow. Za to změje sydło w dohladowanskej radźe towaršnosće.
Zhorjelska měšćanska rada ma přewzaću hišće přihłosować. Po wujednanju zrěčenjow za nowu strukturu towaršnikow budźe trjeba, zo politiske gremije k tomu znowa wobzamknjenje schwala. To móhło so snano hižo w druhim kwartalu 2017 stać.
Wiki WIR zahajene
Kamjenc. Regionalnu přehladku, Kamjenske wiki WIR, su dźensa připołdnju oficialnje zahajili. Mjez wustajerjemi je tež zaso wjele serbskich, mjez nimi na přikład Worklečanska šwalča-mišterka Petra Kupcyna. Na jubilejnych 25. wikach prezentuja so tohorunja wjacore pólske a čěske předewzaća. Wo poskitkach wobhonić móža so wopytowarjo wot dźensnišeho hač do njedźele.
Planuja wosebite posedźenje
Choćebuz. Brunicowy wuběrk kraja Braniborskeje chce so k wosebitemu posedźenju zeńć a wo planach předewzaća Łužiska energija a milinarnje (LEAG) wuradźować. Konkretny termin hišće jasny njeje a budźe krótkodobnje wozjewjeny, kaž předsyda wuběrka Holger Bartsch dźensa zdźěli.
Jenož krótke lěćo
Pólšćina pomhała
Zhorjelc. Dźakowano swojim pólskorěčnym znajomosćam su zastojnicy Zhorjelskeho policajskeho rewěra zawčerawšim wječor mužej žiwjenje wuchowali. Policistow kaž tež wuchowansku słužbu běchu na Zhorjelsku Hospitalsku hasu wołali. Na jednym z hornich poschodow wjaceswójbneho domu sedźeše muž na kromje wokna. Jeničce pólšćinu rěčacy 52lětny bě po wšěm zdaću psychisce chory. W jeho maćeršćinje so policisća z nim nimale dwě hodźinje měrnje rozmołwjachu, doniž so jim njeporadźi muža hrabnyć a jeho njezranjeneho do bydlenja sćahnyć. Wuchowanska słužba so dale wo njeho staraše.
Němcy (AN/SN). Swoju hłownu a wólbnu zhromadźiznu přewjedźechu tele dny čłonojo Němčanskeho hońtwjerskeho drustwa.
Beno Domanja w mjenje předsydstwa je nimale 50 čłonow serbsce witał. Dotalny a po wólbach nowy předsyda Jurij Čórlich wuzběhny wosebje dobre zhromadźenstwo, kotrež wotbłyšćuje so při dźěle kaž tež tež při lětnim grilowanskim wječoru, štož tež wjesnemu zhromadźenstwu tyje. Nastupajo rjedźenje lěsnych hrjebjow so dojednachu, zo čłonojo, kotřiž so njemóža wobdźělić, zastupjerja sćelu respektiwnje financny přinošk zapłaća.
Spokojom wupraji so Čórlich wo wobstatku dźiwiny. Hońtwjerjo třělichu loni 16 sornow, dwě dalšej staštej so z woporom njezboža, dwaj jelenjej, dwanaće dźiwich swini, 14 liškow a dwanaće šupow.