Wobdźiwajomne

štwórtk, 10. awgusta 2017 spisane wot:
Kak rozdźělnje so někotři ludźo ze stawiznami zaběraja a je přichodnym genera­cijam zachowuja, je prosće wobdźiwajomne. Tole smy minjene tydźenje stajnje wutoru a štwórtk w lětnjej seriji Serbskich Nowin na lokalnej stronje nazhonili. W dohromady 16 přinoškach zhonichmy wo tym, kak akribisce stawiznisce zajimowani wobydlerjo historiske radija zběraja, so ze starymi jězdźidłami zaběraja abo samo priwatne muzeje wudźeržuja. To su takrjec stawizny k přimnjenju a je derje, tajkile angažement w ćichej komorce tež raz zjawnje hódnoćić. Wjele přinawuknył je tohorunja naš awtor Alfons Handrik, kotryž je wšitke tele přinoški za serbski wječornik napisał. Tójšto hodźin je sej historiske zajimawostki wopisać dał a při tym tež tu abo tamnu hodźinu wjace woprował, hač bě předwidźane. Tež to mam za wobdźiwajomne. Za to jemu wulki dźak. Marian Wjeńka

Krótkopowěsće (10.08.17)

štwórtk, 10. awgusta 2017 spisane wot:

Šiman žadanje potwjerdźił

Budyšin. Policija wostanje w Budyšinje dale prezenta, zo by wěstotu w nutřkownym měsće zaručiła. Tole je Sakski nutřkowny minister Markus Ulbig (CDU) zapósłancej CDU w Sakskim krajnym sejmje Markej Šimanej wčera hišće raz wobkrućił, kaž Šiman SN zdźěli. Tón w tym zwisku swoje žadanje potwjerdźi, wospjet kriminelnych­ migrantow we wosebitych socialnych domach zaměstnić.

Nowy hat wosrjedź Prahi

Praha. Teren wulkich parkow w štwórći Letná čěskeje stolicy bědźi so z chutnym njedostatkom wody. Dokelž běchu plany wužiwanja wodowoda Praskeho hrodu zwrěšćili, rozsudźi so magistrat problem přez natwar noweho hata rozrisać. Wosebitoska budźe, zo chcedźa wodu za njón z Wołtawy přez historiski podkopk kejžora Rudolfa II. ze 16. wěka čerpać.

Policisća do kenclije přeprošeni

Rěč dale dali njejsu

srjeda, 09. awgusta 2017 spisane wot:
W Rakojdach běše tehdyši předsyda Domowiny Pawoł Nedo do zakazanja wšeho serbstwa w lěće 1937 wučerił. Wjes blisko Barta bě hišće po Druhej swětowej wójnje serbska. Hač to towaršnostneho přewróta 1989/1990 mějachu tam Domowinsku skupinu. Přez lěta pak bě młódša generacija zwisk k serbstwu zhubiła. Zawěsće tež tohodla, dokelž w swójbach dźeń a bóle němcowachu. To je so bohužel w mnohich ewangelskich wsach wuchodneho Budyskeho wokrjesa stało. Wjele lět hižo słušeja Rakojdy za Budysku župu „Jan Arnošt Smoler“ do tak mjenowanych „přeněmčenych kónčin“. To njerěka, zo tam žane serbske słowo wjace njesłyšiš abo serbskeho ducha njezačuwaš. Rešerša za dźensniši přinošk lětnjeho seriala SN to wobkrući. Ći, kiž tam hišće serbuja, zwjetša generaciji prawowkow a pradźědow přisłušeja. Swoju rěč su sej dźě zachowali, młódšim dale dali ju pak njejsu. Axel Arlt

Zelena swěca za dalše nadawki

srjeda, 09. awgusta 2017 spisane wot:

Jutře za šěsć tydźenjow chcedźa zakładny kamjeń noweho Slepjanskeho šulskeho centruma połožić. Tohodla je so tamniša gmejnska rada wčera k wurjadnemu posedźenju zetkała.

Slepo (AK/SN). Nowotwar Slepjanskeho němsko-serbskeho šulskeho kompleksa móže so kaž planowane 21. septembra z połoženjom zakładneho kamjenja zahajić. „Prěnje tři losy za přihotowanske dźěła su hižo wotdźěłane“, rjekny nawoda twarskeho zarjada Slepjanskeje zarjadniskeje zhromadnosće Steffen Seidlich na wčerawšim wurjadnym posedźenju gmejnskeje rady. Jeje čłonojo dalše nadawki rozdawachu.

Mjez hornjołužiskimi konjacymi dworami je Bartušec Šumjelowy na kromje něhdy serbskeje wsy Rakojdy w gmejnje Malešecy swojorazny. Wězo móžeš tu jěchać wuknyć a wšelake druhe posłužby wužiwać, kotrež lubowarjam koni na tajkich dworach poskićeja. Na jedyn wobłuk pak je mějićel Ekhard Bartuš wosebje hordy. Jězby z kuču a kursy za přichodnych wodźerjow kučow 74lětnemu wosebje na wutrobje leža.

„Stara wjesnjanka praješe, zo sym najprjedy wuknył z konjacym zapřahom jězdźić a hakle po tym běhać“, Rakojdźan měni. W ratarstwje staršeju wotrostły ma wosebity poměr ke konjam a konjacym zapřaham. Nimale 20 lět wobdźěleše so wukubłany ratar za čas NDR na wubědźowanjach jako wušikny wodźer zapřaha. Radosć nad tejle družinu konjaceho sporta bě tomu sobu polěkowała, Šumjelowy dwór wutworić a za to wot 1998 na swójskej pódźe inwestować.

„Lubowach swoje čornaki. Hdyž pak chcych jězby z běłej kwasnej kuču poskićeć, mi rjeknychu, zo so čorne konje k tomu njehodźa. Ćežkeje wutroby je předach a kupich sej šěre šumjele“, wuswětla Ekhard Bartuš mjeno swojeho konjaceho dwora.

Krótkopowěsće (09.08.17)

srjeda, 09. awgusta 2017 spisane wot:

Nowa wjednica

Njebjelčicy. Viktorija Brězanec je nowa wjednica Njebjelčanskeje pěstowarnje. To wobkrući nowinski rěčnik Křesćansko socialneho kubłanskeho skutka CSB Maik Brězan na wospjetne naprašowanje SN. Wona je zastojnstwo 1. awgusta přewzała, tak CSB jako nošer. Jeje zastupjerka je Andreja Hejdušcyna, kotraž je zdobom zamołwita za hort. Dotalna wjednica, Anke Grofina, bě kónc junija wotešła.

Ermer pola Radworskeje CDU

Radwor. Něhdźe 25 zajimcow je wčera wječor přeprošenje Radworskeho wjesneho zwjazka CDU na žurlu tamnišeho hosćenca „Meja“ sćěhowało. Jako hosća běchu sej direktneho kandidata CDU Rolanda Ermera přeprosyli. Přitomni wužichu składnosć, pjekarskeho mištra z Njedźichowa wosobinsce zeznać.

Pěši přez Čěsku w ani njedźelomaj

Słowakska serbskich fanow folklory witała

srjeda, 09. awgusta 2017 spisane wot:

Skupina 38 ludźi wokoło organizatorow Volkmara a Britty Šołćic poda so minjeny pjatk rano zahe do směra na Słowaksku. Tam wopytachu folklorny festiwal „Jánošíkove dni“ w Terchovej. Hižo při přijězdźe pokaza so krajina w cyłej swojej rjanosći. Podarmo njerěka, zo su gmejna Terchová w sewjerozapadnym dźělu Słowakskeje zastupne wrota k najkrasnišim blečkam narodneho parka Malá Fatra. Na woběmaj bokomaj puća wuhladachmy wulkotnu krajinu. Prjedy pak hač hotel w Žilinje docpěchmy, wobhladachmy sej hród Orava. Srjedźowěkowski hród steji na nahłej skaliznje 112 metrow nad rěku Orava. Krasny bě wottam wuhlad a wodźenje po nim zajimawe.

Wosrjedź wsy awto znak ležało

srjeda, 09. awgusta 2017 spisane wot:
Njeměrne popołdnjo mějachu wčera w Pěskecach. Krótko po 17 hodź. je so tam na křižowanišću wosrjedź wsy wobchadne njezbožo stało, kotrež skićeše wobydlerjam runjewon spektakularny napohlad. Njewobkedźbowanja předjězby dla stej tam wosobowej awće do so zrazyłoj, při čimž jedne z njeju na boku ležo wosta. Jedna wosoba so zrani, wo nju staraše so wuchowanska słužba. Tež Pěskečanskich wohnjowych wobornikow k njezbožu wołachu, zo bychu wuběžane ćěriło wotstronili a puć połojčnje zaraćili. Kameradojo wšak mějachu krótki puć, wšako je jich gratownja hnydom wokoło róžka. Foto: Jonny Linke

Spěchowanje načinja tež ćeže

srjeda, 09. awgusta 2017 spisane wot:

Njeswačanska gmejnska rada wustawki za hospodarski plan schwaliła

Njeswačidło (JK/SN). Přezjednosć na dobro gmejny a jeje wobydlerjow demonstrowachu na wčerawšim posedźenju Njeswačanskeje gmejnskeje rady wšitcy radźićeljo. Jednohłósnje wobzamknychu wustawki za lětuši hospodarski plan. Po tym­ zo bě komornica Liliana Wetzko hišće raz njawažniše pozicije hospodarskeho plana rozjimała, wjesnjanosta Gerd Schuster (CDU) wuzběhny, zo su w gmejnje najebać napjate financne połoženje­ tójšto na dobro wobydlerjow a wjeskow zwoprawdźili. Wosebje w hrodowym parku a wokoło hrodu su w minjenych měsacach pilnje dźěłali a škody wulkeje wody z lěta 2013 wotstronili. Spěchowanske srědki za tele naprawy buchu w minjenym času wospjet zwyšene, tak zo móžeše gmejna z přidatnymi pjenjezami tež tu abo tamnu dalšu naležnosć zrjadować. Spěchowanske srědki wšak žadaja sej wosebje wot přistajenych gmejnskeho zarjada wosebite napinanje, dokelž maja je jara dokładnje planować a wotličić. Byrnjež spěchowanje wězo witane było, mějachu jeho dla ćeže, wurunany etat nastajić.

Policija (09.08.17)

srjeda, 09. awgusta 2017 spisane wot:

Awto manipulowali

Wulke Ždźary. Štož su njeznaći minjeny kónc tydźenja we Wulkich Ždźarach skućili, by w najhóršim padźe złe sćěhi měć móhło. Při wosobowym awće typa VW běchu woni šruby kolesow trochu wot­šrubowali. Jako 54lětna wobsedźerka k swojemu awtej přińdźe, pak tole njepytny a wotjědźe. Při tym so prědnje lěwe koleso z wóski suny. Na zbožo so při tym nichtó njezrani. Policija přepytuje nětko strašneho zasahnjenja do nadróžneho wobchada dla.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND