Za wšě móžne naprawy wobsteja w Sakskej spěchowanske programy, tež za ponowjenje pomnikow. Z tajkeho hornca profituje nětko gmejna Łaz, a njetrjeba za to ani swójski podźěl płaćić.
Łaz (AK/SN). Sowjetske wopomnišćo mjez Łazowskim torhošćom a tamnišej radnicu chce gmejna Łaz saněrować dać. To su čłonojo tamnišeje gmejnskeje rady na swojim zašłym posedźenju jednohłósnje wobzamknyli. Nadawk dósta Kulowska firma Elster-Bau. „Hižo před měsacami smy próstwu wo spěchowanje krajnej direkciji w Drježdźanach zapodali. Spočatk februara nam zdźělichu, zo móžemy ze stoprocentowskim spěchowanjom ze stron Swobodneho stata Sakskeje ličić“, wuzběhny nawodnica powšitkowneho zarjadnistwa Łazowskeje gmejny Manuela Wukasch.
Kónc měrca je Budyski wokrjesny sejmik jednohłósnje wobzamknył přepodać dźěła za šěrokopasmowe zastaranje z internetom. Aktualnje zdźěłuja zamołwite telekomunikaciske předewzaća detailěrowane syćowe a dalše plany.
Budyšin (SN/mwe). Zo by kóždy doma a na dźěle spěšny internet měł, su wšelke změny na a při twarjenjach trěbne. To rěka, zo su za wutwar škleńčnych nićow předwidźane naprawy, zwjetša tež za durjemi w bydlenjach trěbne. Tym dyrbja wobsedźerjo ležownosćow a domskich kaž tež přenajerjo bydlenjow wuraznje pisomnje přihłosować. „Tuž so wokrjes wokomiknje na potrjechenych wobsedźerjow ležownosćow pisomnje wobroća, zo bychu swoju wutwarej a přizamkej swojeho domskeho za instalaciju škleńčnonićoweje syće přizwolili.“ To zdźěli Serbskim Nowinam Gernot Schweitzer z nowinarskeho běrowa Budyskeho krajnoradneho zarjada.
„Na ležownosćach, zwotkelž přizwolenje předleži, budu telekomunikaciske předewzaća we wobłuku projekta w Budyskim wokrjesu škleńčnonićowy přizamk bjez dalšich kóštow hač do domskeho zarjadować.“
Maja nowu pěstowarku
Choćebuz. Pěstowarnja „Villa Kunterbunt“ w Choćebuzu ma nowu kubłarku. Kaž Delnjoserbski rozhłós zdźěla, dźěła tam nětko Melanie Nickelojc ze Žylowa, kotraž bě w juniju wukubłanje wuspěšnje zakónčiła. 21lětna je horda na to, zo smě we Witaj-kubłanišću skutkować. Wšako je nowa pěstowarka sama wot prěnjeho žiwjenskeho lěta Witaj-dźěćo.
Namołwjeja ke kedźbnosći
Budyšin. 21 lěsnych wohenjow je lětsa hižo wjac hač dwaj hektaraj lěsa w Budyskim wokrjesu zničiło. Dźensa rano je statny zawod Sakske lěstnistwo za wokrjes warnowanske schodźenki 2 do 4 postajił. Wokoło Wojerec płaći schodźenk 2, w srjedźnym wokrjesu 4 a za južny dźěl schodźenk 3. Fachowcy wěšća, zo so połoženje hišće přiwótři, a namołwjeja ke kedźbnosći.
Wulke plany čěskeje armeje
To hižo započa ze žadnostku: z přeprošenjom na spěwanje do Hodźija! Přeprošenje po telefonje rěkaše: Jutře budźe Serbska bjesada spěwać, na farskej zahrodźe. Na wopyt přińdźe Serbska bjesada z Rakec. Chcemy jenož spěwać a so kusk zawjeselić. Mój Božo, wotmołwich, njemóžeće to prjedy rjec? Nimam terminowu protyku při sebi. Ale přińdu – połsta-, ně jedynapołstaprocentnje! Myslach wšak na sensačny podawk w stawiznach němskeho naroda, na hru Němska – Južna Koreja. Hłós ze słuchatka: To je rozsudźene, što chcedźa Korejčenjo přećiwo Němskej wučinić. Ja: Tak jasne to njeje. Korejčenjo su hibićiwši a bojowniši. Přeprošowar: Pójće nož! Ja: Haj wšak, porěču ze žonu.
Podhladneho lepili
Kulow. Zastojnicy Wojerowskeho policajskeho rewěra su zawčerawšim w rańšich hodźinach podhladneho paducha awta zajeli. Wobsedźer Audija A6 bě do toho pytnył, zo bě so na Bebelowej něchtó do jeho jězdźidła zadobył a wokna dele pušćił. Jako policisća přijědźechu, jim Kulowčan zdźěli, zo bě někoho podhladneho widźał. Pytajo w bliskosći lepichu zastojnicy 32lětneho muža, kiž so chowaše. Pola njeho namakachu někotre wěcy, kotrež bě z Audija spakosćił. Podhladneho dowjezechu na policajski rewěr. Nětko kriminalna policija přepytuje, hač steji tónle pospyt padustwa w zwisku z dalšimi jězdźidłowymi deliktami minjene dny w Kulowje.
Chrósćicy/Pančicy-Kukow (MG/SN). Dnja 6. julija 2003 bu Ekumeniski putniski puć wot městow Zhorjelca do Vacha swjatočnje poswjećeny. Składnostnje 15lětneho jubileja su na 460 kilometrow dołhej čarje kóžde 15 kilometrow kolik do zemje zbili a na nim woprawdźitu mušlu přičinili, na kotrejž steji ličba 15. Při tutych kolikach zetkaja so jutře, pjatk, we 18 hodź. małe skupinki k wječornej nutrnosći. Su to hospodowarjo, putnicy a aktiwni pućowarjo. Ale tež wšitcy zajimcy su přeprošeni. W Budyskim wokrjesu stejitej kolikaj, hdźež so tajki nyšpor wotměje, w Hornim Wunjowje před Opitzec hospodu a pola klóštra Marijineje hwězdy při zachodźe do Lipja.
W druhej połojcy 19. lětstotka za čas industrializacije twarjachu tež w Hornjej Łužicy železniske čary. Runočasnje nastachu dwórnišća, stražniske chěžki a wuhibkarnje. W lětnjej seriji so rozhladujemy, kak trěbne wone něhdy běchu a što je so z nimi stało. (4)