W minjenych 15 lětach běch čłon w šěsć sportowych towarstwach. Wšojedne, hač su to wolejbul, kolesowanje, billard abo kopańca, hłowna starosć zamołwitych je přeco samsna – woteběraca ličba čłonow a pobrachowacy dorost. Wšelake ideje, tomu trendej zadźěwać, njejsu situaciju zwjetša trajnje polěpšili. Pytajo za přičinami husto słyšiš, zo su mjez druhim telewizija, smartfony a kompjuterowe hry wina. Zawěsće njejsu to cyle wopačne měnjenja, nichtó pak njemóže prěć, zo žiwjenske wobstejnosće dźensnišeje młodźiny hižo z tej před 30 lětami přirunajomne njejsu. Poskitki su wobšěrniše, a digitalizacija zdawna jenož młodu generaciju njepotrjechi.
Awtor dźensa
Tadej Cyž
Z kolesom do susodneje wsy po całty jěć, přećelku abo přećela wopytać, pěši na bus abo do šule, popołdnju z přećelemi w kopańcy mocy měrić, na hrajkanišću blidotenis hrać abo so raz po wsy honić. To je jenož mały wuběr móžnosćow dźěćom, młodostnym a wězo tež dorosćenym, zo móhli so pohibować a aktiwni być. Štó pak woprawdźe wšědnje tele poskitki wužiwa – nimo prawidłowneho sporta w towarstwje? Hdyž hladam na swój dnjowy wotběh, wšak tež přeco z přikładom njejsym. Přičiny tajkeho zadźerženja a wuwića su wšelakore a wotwisuja wězo wot wšelakorych faktorow.
Awtor dźensa
André Strelow
Srjedź nowembra wulosowachu skupiny za klětušu europeadu, koparske mišterstwa europskich awtochtonych narodnych mjeńšin. Serbske Nowiny su wobšěrnje wo tym rozprawjeli, tež Beno Šołta činješe to dźens tydźenja na tymle městnje. Kaž připad chcyše, dyrbi Serbska koparska wubranka muži w předkole w samsnej skupinje nastupić kaž hosćićeljo. Hač je to njelěpšina, lěpšina abo wosebita motiwacija hrajerjam, so pokaza. Na kóždy pad budźe partija magnet přiwisnikam wobeju mustwow.
Awtor dźensa
Beno Šołta
Za serbske koparki a serbskich koparjow běše sobotu wažny termin. Wšako su Awstriskej skupiny za klětušu europeadu w Korutanskej wulosowali.
Hrate budźe klětu při Klopijnskim jězoru na wjacorych sportnišćach. Znowa je wšitko chětro centralnje organizowane, puće su krótke. A mustwa budu dokoławokoło jězora zaměstnjene a móža so woměrje na hry přihotować. Je to tajke něšto kaž olympiska wjes. Tež programowe dypki zwonka kopańcy budu při jězoru. Wšako je europeada wjace hač jenož koparski turněr. Tež wuměna wažnu rólu hraje. Tak je klětu znowa planowany swobodny dźeń, na kotrymž móža wšitcy wšelake poskitki wopytać. A wšědnje wotměja wšelke programowe dypki, kaž běše to podobnje w Hornjej Łužicy 2012. Tak budźe tež za přihladowarja nimo kopańcy dosć poskitka.
Awtor dźensa
Jan Hrjehor
Sym pjeć dnjow w conje FC Hansy Rostock, a to jako přiwisnik Dynama Drježdźany – konstelacija to kaž dynamit! Njepřeradźu pak so, ničo na to njepokazuje, zo sym fan čorno-žołtych. A to je tež lěpje tak. Njetraje mjenujcy dołho, a wuhladam na hrajkanišću swójbu: šikwanu žonu a zbožowne dźěći. Na prawym nadłochću nana-plěchača pak widźu wulki tattoo, kotryž pokazuje na fana FCH. Njemóžu pak přiwisnika do praweho lěhwa přirjadować. Pola FC Hansy maja mjenujcy tři fanowe skupiny. Normalny přiwisk, skupinu ultrafanow a k tomu hišće wulku črjódu hooliganow. Cyły čas swójbu wobkedźbuju a prašam so, što budźe pozdźišo ze zbožownych dźěći, hdyž snano raz zhonja, zo je nan ultrafan FC Hansy Rostock abo samo hooligan?
Awtor dźensa
Toni Ryćer
„Nimam chwile!“ To často słyšu, hdyž rěčimy mjez kolegami, znatymi abo tež swójbnymi wo terminach. Ale lepju so tež sam hustodosć z tajkej wotmołwu.
Wězo je žiwjenje połne dźěła, zawjazanosćow abo aktiwitow w swobodnym času. Runje tu pak mamy hoberske mnóstwo móžnosćow, wobmjezowane zdźěla jenož financielnych wuměnjenjow dla. Druhdy pak dyrbimy so tež z njeluboznym a dlěje trajacym dźěłom zaběrać. Posledni raz sym lětsa trawu sykł, a hižo čaka spadane lisćo na zrumowanje. Tajke dźěła bych sej rady zalutował, dokelž za nje poprawom woprawdźe chwile nimam. Najskerje pak njejsym jenički, kiž kóžde lěto nazymu tak mysli, tež hdyž pohib na čerstwym powětře nikomu nješkodźi. Nimo toho móžeš při tajkich stupidnych zaběrach wo tym abo tamnym rozmyslować, na přikład wo zańdźenym lěće.
Awtor dźensa
Tomaš Faska
Maš němske słowa, kotrež su w serbšćinje jenake a runje tak pisane. Wosebje w zwěrinstwje to husto mamy. Krokodil rěka tež w přełožku krokodil, tiger je tiger a salamander wězo salamander, byrnjež nam tu słownik tež přełožk wódna ješćelca poskićał. A runje tak je to pola pumy. Puma je tohorunja puma, hačrunjež sym tež hižo synonym hórski law nadešoł. A jemu so dźensa tu wěnuju, abo lěpje prajene jeho pomjenowanju, nic pumje jako zwěrjo. Nastork k tomu bě mi zaso raz historiski datum 27. winowca, ale 1974. W tym lěće wotmě so w Němskej swětowy pokal w kopańcy a zemrě w Herzogenaurachu blisko Nürnberga Rudolf Dassler. Potajkim nimale dokładnje před 45 lětami.
Mjeno Dassler mnohim zawěsće w prěnim wokomiku ničo njepraji. Dajće mi tuž dźensa skrótka njewšědnu stawizničku wo bratromaj powědać, kotrajž staj swětowe sportowe stawizny pilnje sobu pisałoj. A to, bjeztoho zo byštaj samaj wurjadnaj sportowcaj byłoj.
Awtor dźensa
Jan Hrjehor
Dny póčnu krótše a zymniše być, wonka sportować so tomu abo tamnemu hižo tak prawje njecha. Nazymski čas pak je zdobom zazběh sezony za wolejbulistki. Prěni hrajny dźeń za mustwo Drježdźanskeho SC trenarja Alexandera Waibla skónči so sobotu z rezultatom 1:3 přećiwo SC Podstupimej.