Awtor dźensa Michał Nuk

Dźensa chcu tróšku wo tuchwilnym wšědnym treningu wutrajnostnych sportowcow we Łužicy rozprawjeć. Běharjo, kolesowarjo abo sněhakowarjo wot pandemije cyle tak wobmjezowani njejsu a wjedrowe wuměnjenja su runje chětro dobre. Wot spočatka januara wabi sněh w našich kónčinach do zymskeho sporta. Tak husto kaž lětsa njejsym hišće dyrbjał swoje běhanske „deski“ wóskować. Preparowarjo lojpow w Załomju a na Sokolniku pola Wjazońcy su sej wšu prócu dawali a telko kilometrow kaž móžno čarowali, tež zo bychu sej sněhakowarjo z puća hić móhli. A hdyž njechaš runje sobotu abo njedźelu připołdnju do sněha, da móžeš tež dosć sam a z wotstawkom po puću być – snano tež po wječorach, hdyž steji kmana lampa na čoło (Stirnlampe) k dispoziciji. Zo bychu so kóšty za hladanje lojpow znajmjeńša tróšku amortizowali, su při přistupje do někotrych lojpow małe pokładnje dowěry zarjadowane, hdźež móže sportowc/ča rady něšto eurow za swoju hewak bjezpłatnu zymsku zabawu zawostajić. Tak tež industrija za běhanske sněhaki runje skoržić njemóže.

Awtor dźensa André Strelow

Zyma, tójšto sněha a niske temperatury su za susodne kraje kaž Čěsku, Pólsku abo Awstrisku samo­zrozumliwe. Nětko, po wjacorych lětach abstinency, mamy tež pola nas skónčnje zaso­ raz wjedro, kotrež je w mjenowanych kónčinach w zymje přeco móžne. A to wšo w času, hdyž blišu wo­kolinu wopušćić njemóžemy abo njesměmy. Štož móžemy jako tróšt hódnoćić, je wobsedźerjam prózdninskich domicilow w sněhowych arealach wězo wulka katastrofa. Turisća faluja a z nimi dochody, přichod je njewěsty. Wliw na dalše wuwiće pak nima­my. Na zbožo móžach knihowany dowol hišće storněrować.

Awtor dźensa Tadej Cyž

Nětko je jasne, Sakski ­koparski zwjazk kaž tež Zapadołužiski koparski zwjazk stej wobaj dypkowe hry hač do kónca februara wusadźiłoj. To rěka, zo so zymska přestawka na njewěsty čas podlěši. Tež dalše sportowe družiny wostanu bohužel dale w zymskim sparje.

Awtor dźensa Beno Šołta

Ćežki čas to nětko w pandemiji, hdyž njehodźa so žane mustwowe sportowe družiny přewjesć a hdyž njemóžeš sej je live­ lubić dać. W telewi­ziji wšak atmosfera tajka njeje, kaž ju znaješ. Ale sym optimistiski, zo to zaso raz budźe, a snano sej to potom bóle česćimy, štož běše za nas hewak samozrozumliwe.

Tak dołho móžemy na přikład biatlonej přihladować. Napjaty je tón kaž kóžde lětoo.­ Tajku kombinaciju dźě zrědka maš: wulku strapacu wonka w kole, horu horje, ­horu dele. A potom dyrbiš cyle koncentrowany na třělnišću stać a mału čornu dźěrku trjechić. Kak rady bych to tež raz sam wuspytał! Na zbožo je kalender biatletow lětsa runje tak derje pjelnjeny kaž hewak. Jenička změna: Na wšěch stacijach su woni dwójce, za to maja mjenje stacijow.

Awtor dźensa Toni Ryćer

W swojej prěnjej kolumnje lěta 2020 rozprawjach hižo spočatk februara wo prěnich změnach mjezynarodneho motorsportoweho kalendra. Rozšěrjaceje koronapandemije w Chinje dla pak su tamniši běh formule E wotpra­jili, kotryž bě w měrcu planowany. Tehdy njemóžach sej předstajić, kajke hoberske sćěhi pandemija w dalšim wuwiću změje. Tak informowach wo dalšich motorsportowych ter­minach, wosebje wo tych, kotrež chcychu w našej bliskosći přewjesć. Nimale wšitke terminy dyrbjachu wotprajić abo přepo­łožić. Wosebje mjeńše zarjadnišća běchu ćežko po­trjechene, dokelž pobrachowachu jim tak zdobom za dalše dźěło a wobstaće towarstwow nimoměry wažne dochody. Tak so na přikład we Wuhančicach-Koblicy, hdźež přewjeduja w nor­mal­nych lětach němske a europske mišterstwa w awto­crossu, žane koła njewjerćachu. Tež na motocrossowej čarje w Jaworje bě jara měrne. A samo MotoGP na Sakskim kole dyrbjachu w juniju wotprajić. Sym sej wěsty, zo so tale wurjadna sezona na aktualne lěto a dalše lěta wuskutkuje.

Awtor dźensa Jan Hrjehor

Wulka překwapjenka nimale dospołnje wupadnjene sportowe hibanje wokoło hód a Noweho lěta njebě. Ale doma sedźo abo na kolesu do pedalow teptajo sym sej minjene dny hakle tak prawje wuwědomił, kelko sportowych zarjadowanjow je w tym času wupadnyć dyrbjało a hišće wupadnje. Tak na přikład tež dwaj dnjej do patoržicy mjeztym tradicionalny nócny wolejbulowy turněr serbskeje a němskeje młodźiny w Pančicach-Kukowje. Hižo w lěću běchu so zamołwići za turněr młodźinskeho towarstwa Pawk wjednistwo Serbskeho Sokoła prašeli, kak wone nachwatanje 38. sokołskeho wolejbuloweho turněra wo pokal Domowiny planuje, a što rěči přećiwo přewjedźenju. Tón bě mjenujcy za 16. meju w sportowym kalendrje zapisany. Hač do dźensnišeho pak njeje so pandemije dla nachwatać hodźał. Tež wo pokal Pawka njejsu so 22. decembra wubědźować směli.

Awtorka dźensa Tereza Wićazowa

Hrajna abo powšitkownje tež sportowa doba 2019/2020, ale tež 2020/ 2021 budźe zawěsće mnohim sportowčam a sportowcam w pomjatku wostać. Dotal sym so w tutej kolumnje wědomje temy „korona“ pasła. Tola nětko pospytam z wubranymi přikładami na hinaše wašnje sportowe lěto 2020 zjimać. W nalěću kaž tež nětko w nazymje je so amaterski sport wusadźił. Tola někotrym sportowčam a sportowcam bě to pohon, so na kreatiwne a swójske wašnje pohibować resp. přiwšěm planowane projekty zwoprawdźić.

W aprylu startowaštaj Serbski Sokoł z.t. a Spěchowanske towarstwo Serbskeje wyšeje šule „Michał Hórnik“ Worklecy z.t. zhromadnje sportowu akciju třěš­neho zwjazka serbskich sportowčow a sportowcow. Planowany běh sponsorow za přetwar šule bě wupadnył. Socialny projekt měješe předwidźane, zo so za pře­twar šule pjenjezy hromadźa, zo móže so šulerka z genetiskim defektom na wučbje wobdźělić. Tak namakachu zamołwići alternatiwu: wirtuelne sportowanje, při kotrymž móžeše so kóždy wobdźělić a tak šulerku a přetwar podpěrać.

Awtor dźensa Jan Hrjehor

FC Bayern – FC Barcelona, to bě dotal jenička koparska hra, za kotruž sym swoju mandźelsku lochce přeswědčił sobu do stadiona so podać a sej duel gigantow wobhladać. Jutře, wutoru, budźe to za mnje wospjet lochka wěcka, hdyž dóstanje wona wječor napoł dźewjećich zastupny lisćik za pokalnu hru Dynamo Drježdźany – Darmstadt 98. Wosta­njemy mjenujcy doma. W druhim hłownym pokalnym kole wočakuje načolnik tabulki třećeje ligi štyrnateho z druheje ligi. Za cyłu swójbu (wona dotal hišće ničo wo tym njewě) sym hnydom pjeć lisći­kow dóstał, a to za cyłkownje 25 eurow. Městna směmy sej w stadionje wupytać; sedźeć, ležeć abo stać pak budźemy doma w dobrej stwě. Znowa je so pře­klepanym čorno-žołtym wosebita akcija z předanju zastupnych kartkow poradźiła, kotrež we woprawdźitosći njeeksistuja.

Awtorka dźensa Halena Jancyna

Mnozy z nas maja adwentny kalender, a to w najwšelakorišich formach a wersijach. Z adwentnym kalendrom skrótšimy sej čas čakanaja na hody, a wjeselo bywa dźeń a wjetše. Dohodowny čas je wosebje za dźěći ­zajimawy, dokelž móža kóždy dźeń wo­knješko adwentneho kalendra wočinić.

Ale tež za lubowarja sporta je tójšto ­kalendrow, na přikład z wobrazom najlubšeho towarstwa – wězo pjelnjeny ze šokolodu. Ale nic jenož tajki. Sama mam na při­kład fitnesowy adwentny kalender pod motom „fit a čiły w dohodownym času“­. Za kóždym woknješkom tči wose­bity trening z třomi do štyrjomi wšelakimi zwučowanjemi. Trening njetraje dlěje hač 15 minutow, a tak móžu sej hdys a hdys­ bjez hubjeneho swědomja poprjančki a skibku wosuška słodźeć dać.

Awtor dźensa Clemens Šmit

Sportowe lěto 2020 so nachila. Z wida přiwisnikow, fanow a aktiwnych sy je woprawdźe do škotu stłóčić móhł. Zo pak njebych tež hišće skoržić započał, što wšitko njebě, što wšo dyrbjachu wotprajić abo što tu hewak hišće wšitko w swěće sporta křiwje běži, wěnuju so dźensa radšo pozitiwnym nowosćam.

nowostki LND