Hospodarska iniciatiwa Łužica (WiL) je kandidatow lětušeho 17. wubědźowanja za załožićelow eksistency LEX nominowała. Myće chcedźa dobyćerjomaj spočatk septembra w Lěšćach (Hornow) přepodać.
Choćebuz (SN/bn). „Nominowani wusahuja ze swojimi konceptami z kwalitatiwnje wysokohódnotneje lisćiny kandidatow. Dźakuju so wšitkim wobdźělnikam za jich zmužitosć a za jich kreatiwitu – pandemija je wosebje załožićelam dosć wužadowacy čas“, cituje nowinska zdźělenka WiL předsydu předstejićelstwa iniciatiwy a nawodu wubědźowanskeje jury dr. Markusa Bindera.
Dohromady je so lětsa 69 wobdźělnikow ze cyłkownje 32 hospodarskimi planami wo LEX 2021 požadało. Wěcywustojna jury, zestajana z fachowcow industrije, rjemjesła a wikowanja, je namjety pruwowała a štyrjoch finalistow wuzwoliła. 2. septembra chcedźa dobyćerjomaj myće „Najlěpši předewzaćelski koncept“ resp. „Najlěpši šulerski předewzaćelski koncept“ w cyłkownej hódnoće 10 000 eurow w Lěšćach přepodać. Hakle potom kandidaća – a z nimi tež zjawnosć – zhonja, za koho je so jury rozsudźiła.
Budyšin (CS/JaW). Zo njesłuša žonop jenož ke kołbasce, ale spožča dalšim jědźam wosebitu notu, wo tym móža so Budyšenjo a hosćo sprjewineho města na Budyskich žonopowych tydźenjach přeswědčić. Wčera su lětuše 16. Budyske žonopowe tydźenje w žonopowym muzeju sprjewineho města na Mjasowych wikach oficialnje zahajili. Na hač do 12. septembra trajacych specialnych tydźenjach wobdźěli so drje lětsa jenož 12 restawrantow, su pak to předewšěm stari znaći, kotřiž su z cyłej wutrobu pódla, zwurazni Dietmar Stange z Budyskeho turistiskeho towarstwa. Woni chcedźa swojim hosćom z tym nowe słody zbližić.
Mjez lětušimi wobdźělenymi hosćencami stej z „Wjelbikom“ a „Culinariumom“ tež serbskej. Tež tam su kucharjo specielnje za lětuše žonopowe tydźenje stworili wosebite poskitki jědźow, wězo z Budyskim žonopom kaž mjez druhim Roastbeef z ruskim jejom – za tym chowa so jejo ze žonopom –, žonopowu poliwku z oranžemi, filej sandaka w žonopowej panadźe abo solotwje z wosebitym dressingom, kotryž wobsahuje tohorunja žonop.
Budyšin (SN/BŠe/JaW). Ze zwrěšćenjom kompromisa mjez wokrjesom Budyšin a sakskim kultusowym ministerstwom wo wukubłanju pjekarjow na Budyskim powołanskošulskim centrumje je jasne, zo budu pjekarjow přichodnje w Zhorjelcu wukubłać. Reakcije na to su rozdźělne.
Štóž ma mjeńšu abo wjetšu zahrodku, so hdys a hdys praša, hdźe wotrězany dźiwi płót, stare rostliny a podobne wotbyć. Wšitko dźě na domjacy kompost mjetać njemóžeš. Jedna móžnosć skići so w Miłoćicach.
Miłoćicy (SN/MWj). Wotbočiwši ze statneje dróhi S 100 blisko Miłočanskeje skały do směra na Miłoćicy, wuhladaš nalěwo wjetši plakat, kiž skedźbnja na posłužby firmy Sequoia. Něšto metrow dale přijědźeš k prózdnemu składowanišću hliny bywšeje cyhelnicy. Jednotliwe wotdźěle su tak wulke, zo móžeš so w nich z awtom zwjertnyć. W dwěmaj tajkimaj wotdźělomaj ma wot spočatka lěta Kamjenska firma Sequoia swoje techniske zepěranišćo. Sobudźěłaćer Thomas Hänchen bě tam tele dny na městnje, zo by roztřěskane drjewo přez wjerćacu so křidu sał.
Lipsk (dpa/SN). Po dołho trajacym lockdownje, jako běchu nimale wšitke zarjadowanja wotprajene, su wone nětko zaso dowolene. W Sakskej, Durinskej a Saksko-Anhaltskej tuž hač do kónca lěta wjacore podawki planuja. Kaž naprašowanje powěsćernje dpa wujewja, je lětsa hišće tójšto wikow, kongresow a dalšich předwidźanych. Přiwšěm poskićerjo ze skerje łahodnym polěpšenjom situacije liča, čehoždla njemóža zarjadowanja tak prawje přihotować. Woni tuž politikarjow namołwjeja, skónčnje planowansku wěstotu podawkow zmóžnić a mjez druhim jenake prawidła we wšitkich zwjazkowych krajach zaručić.
W Sakskej su hižo wot junija wiki a kongresy zaso dowolene. Lipšćanske wiki maja lětsa něhdźe 120 zarjadowanjow předwidźane. Po lońšej nuzowej přestawce planuja w septembru přehladce Cadeaux a Midora. Tam pak liča z jeničce třećinu hewak normalneho wobrota, a tak budźe to za branšu znowa ćežke lěto.
Zły Komorow (SN/BŠe). Łužiska jězorina wita runje nětko w lěću hosći zbliska a zdaloka, zo bychu sej ju wotkrywali. Pohórnistwowy region so dale a bóle měnja a ma mjeztym tójšto dožiwjenjowpołnych poskitkow. Ći, kotřiž swój dowol trajaceje pandemije dla doma přežiwjeja, abo ći, kotřiž Łužicu wopytaja, móža so nad mnohimi atrakcijemi wjeselić.
Łužiska jězorina wabi mjeztym ze sloganom, zo njetrjebaš ekstra do Parisa jěć, chceš-li romantiski wječor dožiwić. Na bywšim wuwoznym mosće F 60, kotryž dźensa ležacu Eiffelowu wěžu Łužicy mjenuja, móžeš rjane hodźinki přežiwić. W nocy je metalowy konstrukt přidatnje wobswětleny, tak zo skići wón zajimawy napohlad. Wječor hodźa so nimo toho ekskluziwne wodźenja, ale tež romantiske hodźiny při zhromadnej wječeri rezerwować.
Lubin (SN/BŠe). Błótowske towarstwo chce so zaměrnje za skutkowne wuwiće kónčiny zasadźeć, kotraž je tež jako Leaderowy region Błóta-plus woznamjenjena. Tak chce so tež wo pjenjezy přichodneje spěchowanskeje periody wot lěta 2023 do 2027 z hornca Europskeje unije požadać. W minjenej dobje wšak je so z pomocu 25,15 milionow z programa Leader a 13,5 milionow eurow ze zhromadneho nadawka k polěpšenju agrarneje struktury wjele zeskutkowniło. Cyłkownje 130 projektam su zamołwići spěchowanske srědki přizwolili.
We wobłuku „regionalne hódnoty a kwalita“ je projekt pod hesłom „pjekarska błudnosć“ pjenjezy dóstało. Štož trochu błudnje klinči, pak ma směrodajnu zakładnu ideju. W nowej pječerni chcedźa zhotowjenske procesy wužiwać, při čimž tak mało resursow kaž móžno přetrjebaja. „Z trochu zbožom produkujemy hižo wot klětušeho kompletnje bjez wuhlikoweho dioksida“, rozłožuje Philipp Fumfahr, kiž pjekarsku tradiciju we Wětošowje (Vetschau) wobchowuje.